Přeskočit na obsah

Opatství Herkenrode

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Opatství Herkenrode
Herkenrodeabdij
Rekonstruované budovy opatství
Rekonstruované budovy opatství
Lokalita
StátBelgieBelgie Belgie
MístoHerkenrode (u města Hasselt)
BelgieBelgie Belgie
Souřadnice
Map
Základní informace
Řádcisterciáci
ZakladatelGerhard hrabě van Loon
Založení1182
Zrušení1797
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatství Herkenrode bylo v letech 1182–1797 ženským klášterem řádu cisterciáků, leží nedaleko města Hasselt ve vlámské provincii Limburk v Belgii. V současnosti slouží především turistice a archeologickému muzeu, sídlí zde také malá řeholní komunita.

Herkenrode v roce 1744

Ženský klášter v Kuringenu (nyní západní část Hasseltu) založil v roce 1182 hrabě Gerhard van Loon, který zahynul při návratu ze Třetí křížové výpravy roku 1194 před Akkonem. V roce 1217 bylo opatství začleněno do cisterciáckého řádu a stalo se tak prvním cisterciáckým klášterem na tehdejším území Nizozemí. od roku 1317 se stalo poutním místem zázračného zjevení Krista v hostii, k návštěvě kláštera papežové opakovaně udělovali odpustky. Postupně se rozrostlo na největší ženský klášter v diecézi Lutych. Vyšly z něj významné mystičky Elisabeth von Ryckel a Elisabeth von Spaalbeek.

V roce 1797 byl klášter i se svými 16 statky zrušen a budovy s vybavením rozprodány. V roce 1826 gotický kostel zničil požár. Z jeho zařízení se dochovala méně než polovina. V roce 1972 koupilo část budov sdružení Sepulchrine Sisters a dalo zde postavit moderní kostel a meditační centrum. Druhá část objektů byla zrekonstruována a roku 1998 otevřena pro veřejnost. Archeologický výzkum probíhal v letech 1980–2004 umožnily vzorovou rekonstrukci zařízení. Od roku 2011 slouží jako regionální centrum turistiky s muzeem, sezónními výstavami a parkem.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Klášter s trojlodní bazilikou Panny Marie a hospodářskými budovami byl vystavěn podle ideálního cisterciáckého plánu románské architektury. Na rozdíl od vzorových staveb burgundských bylo zdivo převážně cihlové. Z původní románské, gotické a renesanční architektury zůstaly jen fragmenty archeologicky zdokumentované koncem 20. století. Klášterní areál se dochoval ve hmotě v přestavbách z 18. – 19. století.

Uměleckořemeslné prvky byly z větší části odstrojeny či demontovány hned po zrušení kláštera, rozprodány nebo odvezeny do jiných kostelů, mj. do katedrály v Hasseltu nebo do anglického Lichfieldu. Nejcennější soubor tvoří renesanční sklomalby z chrámových oken.[1]

  1. Isabelle Lecocq - Yvette Vanden Bemden, The stained Glass of Herkenrode Abbay. Corpus vitrearum Medii Aevi VII., Great Britain. Oxford Press 2021, ISBN 978-0-19-726718-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]