Onikání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Onikání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 3. osoby množného čísla, čímž si lidé používající tento jazykový prostředek prokazují úctu. Onikání je obdobou vykání.

Onikání v evropských jazycích[editovat | editovat zdroj]

Onikání se používá např. v němčině, dánštině či norštině (v norštině lze používat onikání, ale již se v nynější mluvě nepoužívá, jelikož onikání nahradilo tykání).

Příklad z němčiny: Herr Schwarz, Sie sind sehr nett. = Pane Schwarzi, jsou velice laskavi (= jste velice laskav).

Onikání v češtině[editovat | editovat zdroj]

Od 18. do 19. století se onikání pod vlivem němčiny používalo i v češtině, přežívalo až do 1. poloviny 20. století.[1]

„Tak kde pak chodili, pane Bezoušek, kde?“ spustil a dlouhými prsty počal klepati na stůl.

Pane Bezoušek? A oniká? proletělo pantátovi hlavou. A podívejme se!

— K. V. Rais: Pantáta Bezoušek[2]

I v 19. století ale bylo vykání běžné. Například Božena Němcová adresátům svých dopisů obvykle tykala (členům rodiny nebo např. Janu Helceletovi) nebo vykala (např. Čeňku Bendlovi či Josefu Václavu Fričovi). Všeobecně váženému Františku Palackému ale onikala:

...Prosila bych, kdybyste ráčili mluvit na švakra francouzsky, neboť němčina mu jde těžko z úst...
— Božena Němcová: dopis 298 (F. Palackému)[3]

Dnes je onikání v češtině pokládáno za archaismus, respektive historismus, zpravidla mající charakter parodie. Užívá se též často v židovských anekdotách.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ptejte se knihovny: Tykání, vykání, onikání [online]. Národní knihovna ČR, 2012 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  2. RAIS, Karel Václav. Pantáta Bezoušek, s. 98 [online]. Česká grafická akciová společnost Unie, 1909 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  3. NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence II.. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-697-4. Kapitola Dopis 298, s. 291. 
  4. Archivovaná kopie. www.epocha.cz [online]. [cit. 2009-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. 
  5. http://silent-land.sweb.cz/cestina.htm

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]