Historismus (lingvistika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Historismy (slova historická) jsou slova, která označují dávno zaniklé věci. Historismy úzce souvisejí s archaismy, ale liší se od nich tím, že archaismy mohou označovat i skutečnost dosud existující, pro niž se ovšem v současnosti používá vhodnější výraz.

Historismy se vyskytují především mezi podstatnými a přídavnými jmény, méně mezi slovesy a dalšími slovními druhy. Nejrychleji zastarávají výrazy, označující válečnou techniku (halapartna, kyrysník), jídlo (calta – druh koláče), oděvy a obuv (postol – střevíc z lýka), mince (rýnský, grešle), míry a váhy (píď, versta) apod. Historismy a archaismy relativně nejdéle přežívají v místních jménech (Postoloprty), v ustálených rčeních (nestojí za zlámanou grešli), příslovích a lidových písních.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 120. 
  • Lišková, M. Problematika vymezení pojmů archaismus a historismus. Jazykovědné aktuality, č. 3-4, 2015, s. 102-116.[1]
  • Martincová, O. (2017): HISTORISMUS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.[2]