Omnibusové šetření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Omnibusové šetření (popř. omnibusový výzkum nebo jen omnibus) je druh statistického šetření. Jedná se o vícetematické a v pravidelných intervalech opakované kvantitativní šetření veřejného mínění[1] pro více zadavatelů.[2]

Základní principy[editovat | editovat zdroj]

Respondenti zapojení do omnibusového šetření mohou být tvořeni náhodným reprezentativním výběrem vzorku populace[1] nebo výběrem na základě nějakých upřesňujících parametrů (např. věk, pohlaví).[2]

Omnibus slouží ke zjištění názoru veřejnosti na libovolnou otázku (popř. více otázek) zvolenou zadavatelem.[3]

Vícetematičnost[editovat | editovat zdroj]

Při omnibusovém šetření je spojeno více, často naprosto nesourodých, témat jako například politické preference voličů, životní prostředí nebo marketingové otázky.[4] Díky propojení široké škály témat a pro větší počet zadavatelů je tento typ dotazování výhodný[4] nejen pro zadavatele otázek, ale i pro samotné marketingové agentury, které omnibusové šetření provádějí.[3]

Výhody omnibusového šetření[editovat | editovat zdroj]

Nejvýraznější výhodou je snížení ceny výzkumu. Spojením otázek od různých zadavatelů jsou sníženy náklady pro tyto zadavatele, kteří by za jiných podmínek museli vynaložit daleko větší úsilí a náklady na organizaci a provedení samostatného výzkumu.[5]

Zadavatel ve většině případů platí nejprve za vstup do omnibusu, celková cena se pak odvíjí od počtu otázek a jejich složitosti (většinou je snaha vyhnout se příliš dlouhým a komplikovaným otázkám[6]), přičemž při zvyšujícím se počtu otázek bývá zadavateli poskytnuta určitá sleva.[3]

Mezi další výhody tohoto šetření patří například rychlost získání dat[7], využití osvědčených metodik[3], spolehlivost, která se projevuje zejména při dlouhodobém sledování různých otázek, dále pak také možnost zařazení i menšího počtu dotazů.[5] To je umožněno také proto, že doplňující otázky sloužící k vyhodnocení dalších otázek (tzv. sociodemografické charakteristiky neboli demografické otázky,[8] které se zaměřují například na pohlaví, věk, rodinný stav, region apod.[9]) jsou součástí výzkumu automaticky a náklady na ně se tak dělí mezi všechny zadavatele, respektive klienty marketingové agentury.[3]

Výhodou pro marketingové agentury, provádějící tento druh výzkumu, je především pravidelnost. Díky pravidelnému provádění zmiňovaných šetření si mohou lépe naplánovat své aktivity, a nabídnout tak své služby více zákazníkům. Například v České republice nabízí většina agentur omnibusové šetření formou osobního dotazování u tisíce respondentů s frekvencí opakování šestkrát ročně.[3]

Nevýhody omnibusového šetření[editovat | editovat zdroj]

Strategickou nevýhodou omnibusového šetření je to, že na sebe jednotlivá témata nenavazují. Tím, že nemusí být témata vnitřně propojena, může dojít k částečnému zmatení respondenta, který poté poskytne stereotypní odpověď.[10]

Možnosti provedení šetření[editovat | editovat zdroj]

Omnibusové šetření je, stejně jako skoro každý jiný typ dotazníku nebo výzkumu, možné provést hned několika způsoby. Mezi základní cesty, jakými mohou být respondentovi položeny požadované otázky patří osobní rozhovor[11], telefonický rozhovor nebo nejrůznější formy dotazníků zaslaných e-mailem nebo dostupných online.[7]

  • Telefonický omnibus (tzv. CATI omnibus) je výhodný v tom, že umožňuje zacílit takřka na celou populaci téměř bez omezení, zároveň je způsobem výběru respondentů (tj. náhodná kombinace telefonního čísla) zaručena správnost metodiky výběru respondentů.
  • Online omnibus (tzv. CAWI omnibus) je levnější a rychlejší než telefonický výzkum a poskytuje možnost zapojení obrazového materiálu či videa.[12] Nevýhodou je, že je dotazována pouze internetová populace.
  • F2F omnibus (neboli face-to-face rozhovor, tedy osobní rozhovor) bývá prováděn na ulici nebo například přímo doma u respondenta. Zaznamenání odpovědí provádí respondent buď klasicky na papír[7] nebo za pomoci tzv. CAPI technologie (tj. metoda, při níž respondent zaznamenává odpovědi do počítače, což zároveň umožňuje využití obrazového materiálu nebo videa).[13]

Příklady omnibusového šetření v ČR[editovat | editovat zdroj]

Hazardní a počítačové hry[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 bylo provedeno omnibusové setření v ČR na základě modulu otázek zaměřených na hraní hazardních her a trávení času hraním počítačových her a on-line aktivitami. Z celkových 2204 náhodně vybraných osob bylo vybráno 1810 respondentů starších 15 let; 1662 osob bylo ve věku mezi 15-64 let. Byly sledovány pouze zkušeností s hraním vybraných typů hazardních her v kamenných provozovnách, nikoliv s drobným sázením. Celoživotní zkušenost s hraním hazardních her mělo celkem 53,5 % (64,5 % mužů a 43,1 % žen), s loteriemi 43,1 %. Zkušenosti s hraním ostatních typů her činily 16–33 %[14].

Pivo a český spotřebitel[editovat | editovat zdroj]

FOCUS, Marketing & Social Research provedl v roce 2015 omnibusové šetření týkající se konzumace piva v České republice. Dotázáno bylo 1020 respondentů ve věku 18 a více let: alespoň 772 někdy pije pivo nebo pivní nápoje. 48 % konzumentů udává, že vypije nejvýše dva půllitry týdně, 44 % mezi třemi a deseti půllitry, 8 % více než deset půllitrů týdně. Nízkou spotřebu piva mají ženy (75% udává nejvýše 2 půllitry týdně), lidé se SŠ s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním, nezaměstnaní, lidé v domácnosti a studenti. Konzumenti, kteří vypijí více než 11 půllitrů týdně, jsou mezi pravidelnými kuřáky, muži, manuálně pracujícími, lidmi s příjmy, geograficky v Praze, regionech Severozápad a Severovýchod.[15]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b omnibusový výzkum - ABZ.cz: slovník cizích slov. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  2. a b KOZEL, Roman a kol. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. Praha: Grada Publishing S. 123. 
  3. a b c d e f KOZEL, Roman a kol. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti.. Praha: Grada Publishing S. 124. 
  4. a b Omnibusový výzkum - IPM. IPM. Dostupné online [cit. 2016-11-29]. (česky) 
  5. a b S.R.O., Easy Software. F2F Omnibus CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění. cvvm.soc.cas.cz [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  6. Analytique Research » Omnibus Survey. www.analytiqueresearch.com [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  7. a b c MrWeb - What is an Omnibus survey?. www.mrweb.com [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  8. http://www.stemmark.cz/downloads/capi_omnibus_2014.pdf [ online]. [ cit. 2016-11-29]
  9. WEBCREATIVE.CZ. Výzkumné metody » Omnibus | Markent - výzkum trhu a marketing. www.markent.cz [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  10. Typy výzkumů - Management, Marketing. Management, Marketing. 2008-07-15. Dostupné online [cit. 2016-11-29]. (česky) 
  11. S.R.O., Easy Software. F2F Omnibus CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění. cvvm.soc.cas.cz [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  12. Omnibusy | O produktu. www.omnibusy.cz [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  13. MrWeb Omnibus surveys. www.mrweb.com [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  14. Výzkum názorů a postojů občanů České republiky - drogy-info.cz. www.drogy-info.cz [online]. [cit. 2016-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10. 
  15. INFO@ANYTHING.CZ, Anything Studio / www.anything.cz /. Omnibusový výzkum na téma Pivo a český spotřebitel - FOCUS. www.focus-agency.cz [online]. [cit. 2016-12-15]. Dostupné online.