Oikofobie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Oikofobie je životní postoj, nebo přesněji diagnóza, charakteristická odporem, strachem a nenávistí ke svému mateřskému kulturnímu prostředí, vlastnímu národu a domovu. Takto postižení jedinci ochotně zatracují vlastní národ, rasu či své tradiční náboženství a kulturu. Vztahuje se převážně na „eurobělochy“. Ti se pak chovají podlézavě vůči cizincům z jiných kultur, např. černochům či muslimům.

Termín byl tomto významu poprvé použit v roce 2004 britským filozofem Rogerem Scrutonem.[1]

Opakem je xenofobie – znamená “strach z neznámého” (např. přistěhovalců).[2] Tento strach, obavu, opatrnost mají pudově zakódovanou všichni živočichové. Je to přírodní mechanismus, pomáhající přežít, pud sebezáchovy.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Roger Scruton, England and the Need for Nations, (London: Civitas, 2004), pp.33-38 and for the excerpt of Scruton's definition [1]
  2. Justine Lacroix, Kalypso Nicolaīdis, European Stories: Intellectual Debates on Europe in National Contexts, Oxford University Press, 2011, P.159.
  3. ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu:multikulturní výchova v praxi. Praha : Portál, 2008.