Roger Scruton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Roger Scruton, Ph. D.
Roger Scruton by Pete Helme.jpg
Rodné jménoRoger Vernon Scruton
Narození27. února 1944
Buslingthorpe
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Úmrtí12. ledna 2020 (ve věku 75 let)
Brinkworth
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Příčina úmrtírakovina
Povolánífilozof, politolog, vysokoškolský učitel, hudební skladatel, politik, novinář, romanopisec, estetik a spisovatel
Alma materThe Royal Grammar School, High Wycombe (1954–1961)
Univerzita v Cambridgi
City Law School
Městská univerzita v Londýně
Žánropera
Témataestetika
OceněníCena 1. června (1996)
medaile Za zásluhy (1998)
Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1998)
Cena Sapfó (2016)
Stříbrná medaile předsedy Senátu (2019)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Sophie Louise Jeffreys (od 1996)
DětiSamuel Andrew Scruton[1]
Lucy Claire Elizabeth Scruton[1]
RodičeJohn Scruton[1]
VlivyGeorg Wilhelm Friedrich Hegel
Edmund Burke
John Ruskin
Immanuel Kant
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roger Vernon Scruton, výslovnost [skrutn] (27. února 1944, Buslingthorpe12. ledna 2020, Brinkworth) byl britský filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník. Byl zastáncem a typickým představitelem konzervatismu. Vystudoval filozofii na Jesus College v Cambridgi, kde získal doktorát. Od roku 1971 do roku 1992 vyučoval a byl profesorem estetiky na Birkbeck College of London. Následně do své smrti působil jako hostující profesor na Bostonské universitě a Univerzitě v St. Andrews. Scruton uměl také česky.[2][3]

Vztah k Československu[editovat | editovat zdroj]

Roger Scruton (2015), Praha

Roger Scruton se roku 1979 také podílel na činnosti tzv. „podzemní univerzity“ během komunistického režimu v tehdejším Československu. Spolu s mnoha dalšími kolegy ze zahraničí vedl bytové semináře v Praze, Brně a Bratislavě pro ty, jimž režim neumožnil studium na vysokých školách. Mezi jeho posluchače patřili např. Alexandr Vondra, Petr Fiala či Petr Pithart. V roce 1985 byl z Československa vypovězen, do země se mohl vrátit až po Sametové revoluci v roce 1990. Byl také členem českého PEN klubu a Společnosti pro vědy a umění. Patří též mezi zakladatele Vzdělávací nadace Jana Husa.

Údajný antisemitismus[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2019 byl na základě zmanipulovaného rozhovoru, který pro levicový časopis New Statesman sepsal novinář George Eaton, odvolán z (neplacené) funkce předsedy vládní komise.[4][5] Eaton vytrhl Scrutonova slova o vlivu George Sorose v Maďarsku z kontextu tak, aby vyzněla antisemitsky, následně jej označil též za islamofoba a xenofoba. Eaton si následně vyfotil selfie s lahví šampaňského, jak slaví Scrutonovo odvolání.[6] Magazín se následně, co na něj vyvolal tlak Duglas Murray, aby zveřejnil celou nahrávku rozhovoru, za křivá obvinění omluvil.[4]

Na konci dubna 2019 britský deník The Guardian[7] vyvracel, že by byl Roger Scruton obětí „levicového honu na čarodějnice“ a že Scruton v konkrétním případě obhájil, že jeho výroky nejsou antisemitské, nicméně širší obraz Scrutona je komplikovanější. Podle Guardianu je Scruton součástí intelektuální kultury, která legitimizuje názory krajní pravice a zajišťuje jim respekt. Scrutonovo vyjádření v pořadu Today, že „se vyrábějí myšlenkové zločiny“, aby konzervativce, jako je on, vyhnaly z veřejného života, Guardian rozporuje právě tím, že filozof své konzervativní názory hlásá už léta a nijak to neškodí jeho postavení.

Deník se zaměřil na tři témata, s nimiž pracoval i George Eaton – imigraci v Maďarsku, George Sorose a Čínu. „Každý Číňan je jakousi replikou toho dalšího, a to je velmi děsivé,“ řekl Scruton a spíše než na očerňování Číňanů poukazoval na konformitu vyžadovanou autoritářskou čínskou vládou, problém ale je, že to nevyjadřuje jasněji a umožňuje tak více interpretací.

Výrazně problematičtější jsou pak Scrutonova slova o „invazi obrovských kmenů muslimů z Blízkého východu" do Maďarska. Scruton se hájil tím, že on sám uprchlickou krizi nenazýval invazí, ale že pouze ventiloval legitimní obavy průměrného Maďara.

Guardian však namítá, že převedením těchto myšlenek ex post na imaginárního „průměrného Maďara“, navíc reprezentovaného ve veřejném prostoru autoritativním prezidentem Victorem Orbánem, nic nemění na tom, že je vyslovil právě vlivný filosof, a dodal jim tak velkou váhu. Mluvit o skupinách lidí v odlidštěných označeních jako „kmeny“, „záplavy“ a „roje" pak znamená obracet realitu a z nejzranitelnějších lidí na Zemi vytvářet hrozbu nebo „invazi“.

Scruton si navíc neověřil (příp. zamlčel), že se příchod „obrovského" počtu uprchlíků do Maďarska nekonal; v roce 2018 nebylo žádostí o azyl v Maďarsku podáno více než jeden tisíc[8]. Filosof jen přejal vyjádření prezidenta Orbána. Scruton pak zcela ignoroval zjištění maďarského helsinského výboru, lidskoprávní organizace pracující s uprchlíky, o neúspěšných žadatelích o azyl. Ti byli umisťováni do internačních táborů a byla jim systematicky odpírána strava. „Scruton nebere v úvahu širší politické souvislosti: uprchlíci, zejména muslimové, jsou démonizováni, jejich počet zveličován a jejich útrapy účelově minimalizovány,“ napsal The Gaurdian[7].

Podpora a návrat do vládní komise[editovat | editovat zdroj]

Bývalí čeští disidenti Daniel Kroupa, Pavel Bratinka, Ivan M. Havel či Petr Pithart vyjádřili Scrutonovi podporu a Alexandr Vondra jej pozval, aby přijel přednášet na univerzitu v Česku.[4][9] Scruton se nakonec v červenci na svou pozici vrátil.[10][11] V srpnu 2019 Scruton oznámil, že se léčí s rakovinou,[12] jíž 12. ledna 2020 ve věku 75 let podlehl.[13]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Roger Scruton byl autorem řady knih o filozofii, estetice, umění, napsal i prozaická a hudební díla. Publikoval množství článků v časopisech (The Spectator, The Encounter), denících (The Times) a byl šéfredaktorem čtvrtletníku konzervativního myšlení The Salisbury Review.

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

  • 1974 – Art And Imagination [Umění a fantazie]
  • 1979 – The Aesthetics Of Architecture [Estetika architektury]
  • 1981 – The Short History of Modern Philosophy [Krátké dějiny novověké filosofie]
  • 1982 – Kant
  • 1983 – The Aesthetic Understanding [Estetické porozumění]
  • 1985 – Spinoza
  • 1986 – Sexual Desire [Sexuální touha]
  • 1990 – The Philosopher On Dover Beach [Filosof na pláži v Doveru]
  • 1996 – An Intelligent Person's Guide To Philosophy [Průvodce inteligentního člověka po filosofii]
  • 1997 – The Aesthetics Of Music [Estetika hudby]
  • 2010 – Beauty [Krása]

Politika[editovat | editovat zdroj]

  • 1980 – The Meaning Of Conservatism [Smysl konzervatismu]
  • 1981 – The Politics Of Culture and Others Essays [Kulturní politika a jiné eseje]
  • 1982 – A Dictionary Of Political Thought [Slovník politického myšlení]
  • 1987 – A Land Held Hostage: Lebanon and the West [Země jako rukojmí: Libanon a Západ]
  • 1985 – Thinkers Of The New Left [Myslitelé Nové levice]

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

  • 1981 – Fortnight's Anger [Čtrnáctidenní hněv]
  • 1991 – Francesca
  • 1991 – A Dove Descending and Other Stories [Snášející se holubice a jiné příběhy]
  • 1993 – Xanthippic Dialogues [Xantipovské rozhovory]

Uspořádal[editovat | editovat zdroj]

  • 1988 – Conservative Thoughts [Konzervativní myšlenky]
  • 1988 – Conservative Thinkers [Konzervativní myslitelé]
  • 1992 – Conservative Texts [Konzervativní texty]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • 1987 – Untimely Tracts [Nečasová pojednání]
  • 1998 – An Intelligent Person's Guide to Modern Culture [Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře]
  • 1998 – On Hunting
  • 1998 – Ed. Town and Country [Město a venkov]
  • 2000 – England; An Elegy

Vyšlo v Česku[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník politického myšlení. Brno: Atlantis, [1991]. Prameny. ISBN 80-7108-013-6.
  • Smysl konzervatismu. Praha: TORST, 1993. ISBN 80-85639-10-6.
  • Kant. Praha: Argo, 1996. Osobnosti. ISBN 80-85794-92-6.
  • Slovník politického myšlení. Brno: Atlantis, 1999. ISBN 80-7108-184-1.
  • Krátké dějiny novověké filosofie. Brno: Barrister & Principal, 1999. Studium. ISBN 80-85947-29-3.
  • Idea university. Praha: Občanský institut, 2002. Bulletin OI. č. 132.
  • Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-1013-0.
  • Průvodce inteligentního člověka filosofií. Brno: Barrister & Principal, 2003. Studium. ISBN 80-85947-91-9.
  • Estetické porozumění: eseje o filozofii, umění a kultuře. Brno: Barrister & Principal, 2005. Studium. ISBN 80-85947-92-7.
  • Krátké dějiny novověké filosofie: od Descarta k Wittgensteinovi. Brno: Barrister & Principal, 2005. Studium. ISBN 80-85947-93-5.
  • Imigrace, multikulturalismus a nutnost bránit národní stát. Praha: Občanský institut, 2006. Bulletin OI. č. 181. ISBN 80-86972-08-9.
  • O potřebnosti národů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2011, 87 s. ISBN 978-80-7325-245-8.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jako uznání jeho přínosu české vědě a vzdělanosti mu byl v roce 2004 (u příležitosti jeho 60. narozenin) udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně. Prezident Václav Havel mu udělil medaili Za zásluhy. U příležitosti 30. výročí Sametové revoluce mu byla v listopadu 2019 Jaroslavem Kuberou udělena Stříbrná pamětní medaile Senátu.[6] Stalo se tak na slavnostní večeři na pražském Žofíně, kterou pořádal Alexandr Vondra a europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).[6] V roce 2021 obdržel in memoriam čestné občanství města Brna.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. https://echo24.cz/a/Sut32/video-oceneny-filozof-scruton-prekvapil-dekovnou-rec-pronesl-v-cestine-poslechnete-si
  3. https://plus.rozhlas.cz/daniel-kroupa-zemrel-roger-scruton-8135300
  4. a b c https://www.echo24.cz/a/S85hr/rogera-scrutona-vyhodili-kvuli-prekroucenym-vyrokum-nyni-se-mu-magazin-omluvil
  5. https://www.echo24.cz/a/SCEpL/filozof-scruton-byl-odvolan-z-postu-vladniho-poradce-kvuli-neprijatelnym-vyrokum
  6. a b c https://echo24.cz/a/SeXR9/pomahal-v-dobe-totality-britsky-filozof-roger-scruton-dnes-obdrzel-pametni-medaili-senatu
  7. a b Roger Scruton is not the victim of a leftwing witch-hunt. Here’s why | Zoe Williams. the Guardian [online]. 2019-04-26 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. https://ec.europa.eu/eurostat/web/migration-asylum/asylum/visualisations
  9. https://www.echo24.cz/a/SQ9KT/rogeru-scrutonovi-jdou-po-krku-neuveritelne-pokrytectvi-rika-vondra-filozofa-pozval-do-prahy
  10. https://echo24.cz/a/S6E57/dalsi-omluva-pro-filozofa-scrutona-na-svou-byvalou-pozici-se-smi-vratit-uvedl-ministr
  11. https://echo24.cz/a/SNnxu/filozof-scruton-se-po-omluve-od-ministra-vraci-na-poradni-pozici-britske-vlady
  12. https://echo24.cz/a/SBf7g/roger-scruton-oznamil-ze-ma-rakovinu-podstupuje-lecbu-a-planuje-odpocinek
  13. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3028022-zemrel-roger-scruton-filozof-a-politolog-se-slabosti-pro-ceskoslovensko
  14. POŽÁR, Ondřej. Osobnosti spjaté s MU ocenilo Brno i Jihomoravský kraj. em.muni.cz [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]