Oftalmopedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Oftalmopedie nebo tyflopedie je věda o výchově a vzdělávání osob se zrakovým postižením, o fyziologii a patologii zrakového ústrojí a o vadách zraku. Oftalmopedie je podoborem speciální pedagogiky. Snaží se lidem s vadami refrakce, šilhavostí, barvoslepostí nebo šeroslepostí, tupozrakostí, slabozrakostí nebo úplnou slepotou pomoci překonat jejich handicap.

Paradigma oftalmopedie představuje pochopení specifických potřeb zrakově handicapovaných s odpovídajícím přístupem v oblasti postižení a následný normální postoj k jeho životu s cílem zajišťování standardní životní pohody.

Specifičnost přístupu v oftalmopedii (ale také v surdopedii) spočívá v nutnosti upravit podmínky zpřístupnění informací o okolním světě do podoby, kterou budou moci zrakově (či sluchově) postižení vnímat.

Základní pojmy[editovat | editovat zdroj]

  • Zrakové vady = nedostatky zrakové percepce různé etiologie a rozsahu
  • projevy poruch
    • nerozvinutí, snížení či ztráta vizuální percepce (počitky, vjemy, představy)
    • omezení pracovní činnosti spojené s výkonností
    • všeobecné postižení osobnosti (emocionalita, vůle, charakter)
    • působí následně i narušení v oblasti sociálních vztahů
    • základním smyslem ovšem zůstává sluch (na rozdíl od hluchého dítěte se i vrozeně slepé dítě naučí mluvit, tj. dospěje do úrovně 2. signální soustavy)
  • Duševní slepota – poruchy v korové části analyzátoru lokalizované oboustranně v týlním laloku, vidí ale nerozeznává
  • Slovní slepota – porucha jednostranného jádra korové části analyzátoru; neschopnost poznávat psané znaky, obdobné slovní hluchotě

Základní pojmy z patofyziologie vidění[editovat | editovat zdroj]

  • Akomodace: schopnost zaostření na různě vzdálené předměty
  • Konvergence: souhyb očí, sbíhavost
  • Adaptace: schopnost přizpůsobení se různé intenzitě světla
  • Barvocit: schopnost oka rozeznávat barvy či světlo o různé délce vlny
  • Zorné pole: část prostoru, kterou vidíme přímo před sebou
    • centrální vidění – nejostřejší viděné předměty v makulární krajině
    • periferní vidění – vidění okrajových částí sítnice
    • binokulární vidění – zorná pole obou očí se z větší části překrývají
  • Skotom: výpad části zorného pole
  • Presbyopie: fyziologický pokles akomodační schopnosti, která se začíná objevovat po 40. roce života a projevuje se obtížemi při pozorování předmětů zblízka (hlavně písmen)
  • Hemeralopie: šeroslepost, snížená schopnost vidět za šera
  • Zraková ostrost: viděné předměty se zobrazují na sítnici, nejpřesněji v makulární krajině; úhel, který svírají paprsky z bodů, již oko stačí jistě rozlišit jako dva; je měřítkem zrakové ostrosti

Rozdělení zrakových postižení[editovat | editovat zdroj]

  1. dle druhu zrakové vady
    1. ztráta zrakové ostrosti (refrakční vady)
    2. postižení šíře zorného pole (skotom, trubicové vidění)
    3. okulomotorické poruchy (strabismus)
    4. problémy se zpracováním zrakových podnětů (kortikální slepota)
    5. poruchy barvocitu
  2. dle stupně zrakového postižení
    1. slabozrakost
    2. zbytky zraku
    3. slepota (amauróza)
  3. dle délky trvání
    1. krátkodobé
    2. opakující se
    3. dlouhodobé, chronické, příp. progresivní

Refrakční vady = objevují se asi ve 30 %

  • krátkozrakost (myopie)
    • z důvodu prodloužení oka v předozadní ose vzniká obraz před sítnicí
    • dobře vidí na blízko, špatně na dálku
    • ke zjištění dochází zpravidla v počátcích školní docházky (třeba pozorovat dítě, zda se nedívá moc zblízka do učebnic)
    • třeba dbát na správnou životosprávu dítěte, dostatek spánku, pestrou stravu apod.
    • krátkozrakost dále dělíme na: lehkou (do 3 dioptrií), střední (do 7 dioptrií) a těžkou (nad 7 dioptrií)
    • nedoporučují se takové sporty, kde dochází k otřesům nebo k možnosti úderům do hlavy, zakazujeme skákání do vody, hluboké předklony, zdvihání těžkých břemen apod.
    • napravuje se brýlemi s rozptylnými skly
  • dalekozrakost (hypermetropie)
    • délka oka je v poměru k lomivosti optického ústrojí malá, obraz se tvoří až za sítnicí
    • u dětí v útlém věku normální, neboť oko do normálního tvaru teprve dorůstá
    • napravuje se brýlemi se spojkovými skly
  • astigmatismus
    • rohovka či čočka je různě zakřivena
    • oko vidí špatně do dálky i zblízka, pomáháme skly, které lámou paprsky v jednom směru (jsou to vlastně části válce – skla cylindrická)

Nejčastější zraková postižení[editovat | editovat zdroj]

Barvoslepost (achromazie)[editovat | editovat zdroj]

  • porušené schopnosti vnímat či rozlišovat barvy
  • částečná – postiženo nejčastěji vnímání červené a zelené
  • úplná (daltonismus) – postižený vidí vše v odstínech šedé; velké potíže působí ostré světlo, někdy nutno užívat ochranné brýle; vyčleňuje postižené z výkonu různých povolání (doprava, umění)

Tupozrakost (amblyopie)[editovat | editovat zdroj]

  • funkční vada zraku, která postihuje zpravidla 1 oko a projevuje se snížením zrakové ostrosti jednoho oka, čímž dochází k porušení vidění oběma očima, tzv. binokulární vidění
  • průvodním jevem je šilhání (používání okluzoru).

Šilhavost (strabismus)[editovat | editovat zdroj]

Porušení rovnovážného postavení očí, někdy náprava operací.

Slabozrakost[editovat | editovat zdroj]

  • orgánová vada zraku projevující se částečným nevyvinutím, snížením nebo zkreslující činností zrakového analyzátoru očí, tím poruchou zrakového vnímání
  • postižený nemůže číst běžné velikosti písma
  • 3 stupně: lehké, střední a těžký stupeň

Zbytky zraku[editovat | editovat zdroj]

  • orgánová vada zraku projevující se závažným nevyvinutím, snížením nebo zkreslující činností zrakového analyzátoru očí, tím poruchou zrakového vnímání
  • člověk se otáčí za světlem a silné světlo upoutá jeho pozornost
  • může se zlepšovat i zhoršovat

Slepota (amauróza)[editovat | editovat zdroj]

  • neschopnost jedince vnímat zrakem i přes zachování určitého zrakového čití – světlocitu
  • slepota praktická – zachován světlocit, příp. i projekce
  • slepota totální – úplná absence vidění

Nejčastější příčiny vzniku zrakových vad[editovat | editovat zdroj]

  • vlivy pre-, peri- a postnatální
  • dědičnost (atrofie zrak. nervu, degenerativní onemocnění sítnice, šedý a zelený zákal, těžká krátkozrakost, zákal rohovky), retinopatie nedonošených (ROP) - vlivem tlaku kyslíku v inkubátoru může docházet k patologickému vývoji sítnice, otravy a úrazy, infekční onemocnění
  • vrozený šedý zákal vzniká po prodělání zarděnek v období těhotenství

Systém péče o zrakově postižené[editovat | editovat zdroj]

  • Středisko rané péče (narození až MŠ) – diagnostika, pomoc rodině, stimulace, rozvoj sluchového a hmatového vnímání
  • Speciální MŠ, MŠ se speciální třídou
  • Speciálně pedagogické centrum (SPC) - metodická pomoc učitelům, podpora integrace
  • Speciální škola pro zrakově postižené, ZŠ + spec. třídy
  • Gymnázium pro ZP, Konzervatoř Jana Deyla, další SŠ a nematuritní obory
  • Tyflokabinet - centrum služeb pro zrakově postižené
  • Tyfloservisy – střediska pomoci ZP, pomůcky
  • Rekvalifikační centrum Praha Dědina – delší víceměsíční pobyty
  • ÚSP specializované na ZP – Praha Palata, Brno Chrlice
  • Česká unie nevidomých a slabozrakých