Odpočivné kameny oseckého kláštera
Odpočivné kameny [oseckého kláštera byly osazeny na přístupových cestách ke klášteru a podél cest k poutním místům v okolí. Zanikly nebo byly přesunuty z důvodu těžby uhlí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V letech 1672–1675 dal osecký opat Laurencius Scipio (1650–1691) osadit přístupové cesty k oseckému klášteru a okolním poutním místům 48 odpočivnými kameny. Tyto kameny sloužily poutníkům unaveným po cestě jako prostá odpočívadla. Nebyly však určeny k sezení, ale k podepření nákladů, které mívali na zádech.
Poutníky byl navštěvován nejen osecký klášter, ale také poutní místo v nedalekých Mariánských Radčicích, které osečtí cisterciáci spravovali.[1]
Podoba kamenů
[editovat | editovat zdroj]Na kamenech je vytesán nápis F.L.A.O. (Frater Laurentius Abbas Ossecensis – Bratr Vavřinec opat osecký) a letopočet osazení kamenů. Rozměry v centimetrech jsou uvedeny v pořadí: výška × šířka × tloušťka.
Dochované kameny
[editovat | editovat zdroj]- Osek u Duchcova – na rohu oseckého hřbitova (roh ulic Nádražní a Hřbitovní). Památkově chráněný.[2] Rozměry: 47 × 68 × 42. Nápis: 16FLAO74.[3]
- Osek u Duchcova – u křižovatky ulic Lidická a Nelsonská. Je zazděný pod mostem. Rozměry: 45 × 120 × ?. Zbytek nápisu: LAO 672.[3]
- Duchcov – původně stál severně od Hudcova za Hudcovskou výšinou, u křižovatky silnic na Teplice, Duchcov a Oldřichov. Roku 2006 byl přemístěn do duchcovského muzea. Rozměry: 129 × 66 × 39. Nápis: Nápis: FLAO, 1674.[4]
- Duchcov – umístěný v atriu duchcovského muzea. Rozměry: 75 × 46 × 52. Nápis: FLAO, 1674.[5]
- Duchcov – umístěný v atriu duchcovského muzea. Rozměry: 75 × 46 × 42. Nápis: FLAO, 1674.[5] Oba kameny umístěné v duchcovském muzeu jsou památkově chráněny.[6]
- Domaslavice – původní umístění kamene bylo na severním okraji obce při cestě do Křižanova. Roku 2011 byl z bezpečnostních důvodů přemístěn na domaslavickou náves. Rozměry: 116 × 56 × 45. Nápis: FLAO, 1674.[7]
- Městský hřbitov Most (u krematoria) – původní umístění kamene bylo v obci Libkovice, odkud byl přemístěn do Mostu při zániku obce z důvodu těžby. Rozměry: 128 × 70 × 47. Nápis: LAO, 1672.[8]
Zaniklé kameny
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Háj u Duchcova: Odpočivný kámen v Domaslavicích. František Nachtmann, Markéta Soukupová. [cit. 2016-12-09] Dostupné z WWW[nedostupný zdroj].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-14]. Identifikátor záznamu 155568 : jiné drobné dílo - odpočinkový (výběrčí) kámen. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Smírčí kříže. Odpočinkové kameny oseckého kláštera: Osek. smircikrize.euweb.cz. František Svoboda, Jaroslav Brojír. 13.07.2002, 02.05.2003. [cit. 2016-12-09] Dostupné z WWW.
- ↑ Smírčí kříže. Odpočinkové kameny oseckého kláštera: Duchcov. smircikrize.euweb.cz. František Svoboda, 16.05.1999. [cit. 2016-12-09] Dostupné z WWW.
- ↑ a b Smírčí kříže. Odpočinkové kameny oseckého kláštera: Duchcov. smircikrize.euweb.cz. Jaroslav Brojír, 02.05.2003. [cit. 2016-12-09] Dostupné z WWW.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-14]. Identifikátor záznamu 613743909 : jiné drobné dílo - soubor dvou odpočinkových kamenů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Smírčí kříže. Odpočinkové kameny oseckého kláštera: Domaslavice. smircikrize.euweb.cz. František Svoboda, 01.12.2004. [cit. 2016-12-09] Dostupné z WWW.
- ↑ Smírčí kříže. Odpočinkové kameny oseckého kláštera: Most. smircikrize.euweb.cz. František Svoboda, 19.05.2002. [cit. 2016-12-09] Dostupné z WWW.
- ↑ KUREŠOVÁ, Adéla. Možnosti obnovy těžební krajiny Podkrušnohoří. 2016 [cit. 2016-12-09]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta. Vedoucí práce Petr Kučera. s. 66, 68. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Odpočivné kameny oseckého kláštera na Wikimedia Commons
