Svatá Otýlie

Svatá Otýlie
	Socha na věži kostela v Mont Sainte-Odile
Panna
Narození	662; Ottrott, Alsasko
Úmrtí	720; Ottrott
Svátek	13. prosinec
Rodiče	Adalrich, vévoda z Alsaska
Místo pohřbení	Hora sv. Otýlie
Místo působení	Baume-les-Dames (662–684)
Řád	Řád svatého Benedikta
Úřady	abatyše
Uctívána církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslaví, východní pravoslavné společenství
Významné zasvěcené kostely	Hora sv. Otýlie
Atributy	oči na podnosu či na knize
Patronkou	proti nemocem očí
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Otýlie z Alsaska, také Otýlie z Hohenburgu, dříve též Otilie, Odilia i Ottilia (660 nebo 662 Ottrott–13. prosince 720 Niedermünster Ottrott) byla svatá panna z řádu benediktinek, zakladatelka špitálu pro chudé a v letech 700 až 712 abatyše kláštera v Niedermünsteru pod Horou sv. Otýlie.

Život

Podle legendy Vita, sepsané kolem roku 900, se Otýlie narodila jako dcera franského knížete Atticha. Když otec zjistil, že je slepá, odložil ji do kláštera v Balmes (Baume-les-Dames). Tam Otýlii pokřtil misijní biskup sv. Erhard z Řezna. Po té se jí zázrakem vrátil zrak. Vychovaly ji sestry benediktinky. Když knížeti Attichovi krátce po narození zemřel syn, obrátil se kníže na víru a na vrchu nad vsí Ottrott založil klášter, který krátce před svou smrtí předal své dceři. Ta do něj vstoupila jako řeholnice a v letech 700 až 712 vykonávala úřad abatyše, který po ní převzala její neteř, svatá Godelinda. Otýlie zemřela pokojnou smrtí jako svatá žena, ale neočekávané, bez zaopatření. Proto sestry usilovnou modlitbou přivolaly její duši zpět na svět a poskytly jí kalich vína s poslední svátostí, kterou si posloužila sama^[1]. V tomto klášteře, později zničeném, byla světice pohřbena.

Současný klášter s kostelem byly postaveny v novorománském slohu v 19. století na podloží skály s merovejskými hroby někdejší raně středověké osady. Ve zdejší kapli sv. Otýlie byl zřízen hrob a do něj ostatky ze zřícenin středověkého Niedermünsteru přeneseny.

Hrob a úcta

Klášter a kostel Mont Sainte-Odile (Ottilienberg, Hora sv. Otýlie), Ottrott, Alsasko, hrob v kapli sv. Otýlie zřízen v 19. století
Opatství Baume-les-Dames v Burgundsku
Opatství sv. Hydulfa v Moyenmoutier ve Vosges
Bazilika sv. Wira, Plechelma a Otgera, Odilienberg v Nizozemsku
Relikviářová skříň v kostele bývalého opatství benediktinů sv. Emmerama v Řezně
Gotický oltář kostela v Möschenfeldu u Mnichova
Mnohé kaple ve Francii, Německu, Nizozemsku, Švýcarsku, Rakousku, Polsku, ale také ve Spojených státech, v Kanadě nebo na Filipínách

Česko (výběr)

Císař Karel IV. roku 1355 neznámo kde získal nedochovaný relikviář ve tvaru paže sv. Otýlie s nádobkou na relikvie sv. Erharda; dal také zasvětit jednu chórovou kapli v katedrále sv. Víta na Pražském hradě sv. Erhardovi a Otýlii, kde se dochovala gotická malba křtu sv. Otýlie v křtitelnici tvaru kotle. Kaple byla později přesvěcena sv. Janu Nepomuckému.^[2]
Hřbitovní kaple sv. Otýlie v Českých Budějovicích
Kaple svaté Otýlie (Čechůvky) (1727)
Kaple sv. Otýlie Frýdek-Místek

Patrocinia

od 12./13. století patronka proti nemocem oči, poutní cesty
řádová patronka benediktinek a cisterciaček
párové zasvěcení kaplí či oltářů sv. Erhardovi a Otýlii
od roku 1632 patronka Alsaska

Galerie

Sarkofág v Ottrottu
Opatství Baume-les-Dames
Odilienberg, Nizozemsko
Sklomalba, kolem 1500
Socha z Buttisholzu, Švýcarsko
Z kaple Všech svatých, Štrasburk, 1855
Kaple sv. Otýlie, České Budějovice

Odkazy

Reference

↑ LCI 8, s. 77
↑ Antonín Podlaha-Eduard Šittler: Chrámový poklad u sv. Víta, jeho dějiny a popis. Praha 1903, s. 47

Literatura

J. B. Clauß: Sancta Odilia. Karlsruhe 1922
LCI 8 = Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels. Svazek 8, Basel-Freiburg-Rom-Wien 1994, s. 77-79.

Související články

Ottrott

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu svatá Otýlie na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Otilie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Životopis na abcsvatych.com^{[nedostupný zdroj]}

[1] LCI 8, s. 77

[2] Antonín Podlaha-Eduard Šittler: Chrámový poklad u sv. Víta, jeho dějiny a popis. Praha 1903, s. 47

[1]

[2]