Obilićev venac
| Obilićev venac | |
|---|---|
 | |
| Umístění | |
| Stát |  Srbsko |
| Město | Bělehrad |
| Poloha | 44°48′59,24″ s. š., 20°27′21″ v. d. |
| Historie | |
| Pojmenováno po | Miloš Obilić |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obilićev venac (srbsky Обилићев венац) je ulice v samém historickém středu srbské metropole Bělehradu. Dnes pěší zóna o celkové délce cca 370 metrů spojuje hlavní bělehradskou ulici Knez Mihailova a Náměstí republiky s ulicí Cara Lazara na sávském svahu města. Pojmenována je po Miloši Obilićovi a tento název se historicky neměnil.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ulice vznikla v prostoru bývalého městského opevnění.[1][2] Během období turecké nadvlády se zde nacházela Ibrahim-begova mešita (později přestavěná na kostel a nakonec roku 1867 zcela zbořena). Během rakouské okpuace Srbska v první polovině 18. století zde podle západního projektu vznikla kasárna.
Současnou podobu získala ulice v roce 1872 po přestavbě města podle projektu Emilijana Josimoviće. Tehdy také obdržela svůj dnešní název.[3] Většina místních budov byla postavena do druhé světové války.[4]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Z ulice je zcela vyloučena automobilová doprava. Povrch je vydlážděn a doplněn stromy.
Významné objekty[editovat | editovat zdroj]
- Budova agentury Tanjug
- Secesní palác Kafana Ruski car
- Hotel Mažestik v moderním stylu.
- Knihovna Đorđe Jovanoviće
- Kryté garáže Obilićev venac
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BEOGRADSKE PRIČE: Kako je nekada izgledao Obilićev venac. Novosti [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 249. (srbochorvatština)
- ↑ Kako su beogradske ulice dobijale imena. Telegraf [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Svi venci Beograda. 011info.com [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (srbsky)