Obecní noviny (časopis)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obecní noviny
Datum založeníúnor 2004
Jazykčeština, hebrejština
PeriodicitaMěsíční tisk
FormátA4
Země původuČeskoČesko Česko
Sídlo redakceMaiselova 250/18, 110 01 Praha 1, Česko
Klíčové osoby
VydavatelŽidovská obec v Praze (ŽOP)
ŠéfredaktorPetr Balajka.[1]
Odkazy
WebOficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obecní noviny je interní neprodejné periodikum (časopis) vydávaný Židovskou obcí v Praze (ŽOP). Tiskovina je primárně určena pro členy ŽOP.[1] První číslo Obecních novin vyšlo v únoru 2004 jako náhrada tiskoviny, jež se nazývala „Informace ze života pražské židovské obce“.[1] Za vznikem Obecních novin stál tehdejší předseda ŽOP Tomáš Jelínek.[1] [p 1] První šéfredaktorkou tohoto periodika byla novinářka a spisovatelka Jana Dráská, [p 2] která záhy přizvala ke splupráci Lídu Sidejovou a Janu Klimentovou.[1] Dalším šéfredaktorem Obecních novin (po dovolání Tomáše Jelínka v roce 2005) byl Milan Kalina.[1] Ten vedl redakci Obecních novin až do roku 2011. Od listopadu roku 2011 funkci šéfredaktora (a grafika v jedné osobě) převzal (na žádost ŽOP) bohemista, polonista a fotograf Petr Balajka.[1]

Obecní noviny mají grafickou podobu poplatnou korporátnímu designu ŽOP, vycházejí jak v tištěné, tak i elektronické podobě (na web. stránkách ŽOP v sekci s omezeným přístupem). Časopis se věnuje zejména klíčovým aktivitám Židovské obce pražské.[1] Některé pravidelné rubriky:[1]

  • Káva o čtvrté – pravidelné informace o posezení s osobnostmi z umělecké, vědecké, ekonomické či duchovní sféry;
  • Zprávy z reprezentace – obsahuje tiskové informace z vedení ŽOP;
  • Psychokoutek paní Goldy - pravidelný koutek spisovatelky a psycholožky Zuzany Petrové, která se na ŽOP stará o seniory a přeživší holocaust;
  • Úvahy nad Sidurem - polemiky a komentáře nad židovskou modlitební knihou (zde publikuje bývalý pražský rabín Karol Efraim Sidon); [p 3]
  • Zprávy z rabinátu - informuje čtenáře Obecních novin o všech významných akcích, na kterých se podílel pražský rabinát;
  • Mazl Tov - zveřejňuje jména a data narození nejstarších členů ŽOP, kteří slaví v konkrétním měsíci narozeniny. (Členové ŽOP musí splňovat věkový limit 80 let, aby mohli být v této rubrice zmíněni.) Tato rubrika obsahuje citlivé informace a je příčinou, proč nejsou Obecní noviny určeny k volné distribuce mezi nečleny ŽOP.[1]

Každé číslo Obecních novin obsahuje volně vloženou přílohu „Rabínský list“. Tato příloha obsahuje nejrůznější příběhy a polemiky týkající se židovské víry.[1] Obecní noviny také dávají prostor Lauderovým školám. Tiskové oddělení těchto škol dodává každý měsíc do Obecních novin dvoustranu popisující činnost a úspěchy studentů.[1] Pod rubrikou Mazl Tov bývají zveřejňovány nekrology nebo vzpomínky na nedávno zemřelé členy ŽOP. Dále obsahují Obecní noviny i kulturní program Židovského muzea v Praze.[1]

Články uveřejňované v Obecních novinách nejsou honorované, většinu textových příspěvků zpracovává sám Petr Balajka. V roce 2015 vycházely Obecní noviny za přispění ŽOP a Nadačního fondu obětem holocaustu (NFOH).[1] Obecní noviny jsou sice interní tiskovinou ŽOP, ale jednotlivá čísla (od roku 2005) jsou ukládána v Národní knihovně České republiky.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tomáš Jelínek (* 1968) je vystudovaný ekonom, který působil v týmu prezidenta Václava Havla.[1] V letech 2001 až 2005 byl předsedou Židovské obce pražské (ŽOP).[1] Během jeho působení v ŽOP došlo v této organizaci ke krizi a Tomáš Jelínek byl ze své předsednické funkce odvolán.[1] V současné době (2016) působí v oblasti public relations, je předsedou občanského sdružení Magen a je také aktivním členem Spolku akademiků Židů.[1]
  2. Jana Dráská (* 1930 - 2009) bývalá novinářka, spisovatelka a členka ŽOP.[1] Podílela se na několika publikacích, například Ptaly se: Proč? - Ukrývané děti vzpomínají (vzpomínky Hidden Child Praha) (rok vydání 2008) a Bojovali na všech frontách (vzpomínky židovských vojáků a odbojářů za druhé světové války) (rok vydání 2007).[1] Také spoluzaložila periodikum „Židovské listy“, ve kterých v letech 2005 až 2009 pracovala jako šéfredaktorka.[1]
  3. Úvahy nad Sidurem jsou často prokládány psanou hebrejštinou bez přepisu do latinky.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w BRONEC, Jakub, Bc.. Analýza měsíčníku Roš chodeš (1990-2015). Praha, 2016 [cit. 2018-12-09]. 120 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce doc. PhDr. Barbora Osvaldová. s. 42 až 45 (včetně). Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • KOSÁKOVÁ, Zuzana. Roš chodeš – měsíčník Židovské náboženské obce (1990–2005). Praha, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd.