Novákův vodní mlýn
| Vodní mlýn | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Ředice,  Česko |
| Souřadnice | 49°34′20,7″ s. š., 14°26′18,8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 100429 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Novákův vodní mlýn stojí v blízkosti potoka Slabá mezi obcemi Ředice a Ředičky v katastrálním území Ředice obce Nechvalice v okrese Příbram. Areál mlýna z počátku 19. století byl v roce 2003 Ministerstvem kultury České republiky prohlášen za kulturní památku ČR.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka je z roku 1545, na jiném místě je uvedeno, že v roce 1527 je zmiňován v kupní smlouvě.[2] Posledními majiteli byl rod Nováků, kteří jsou uváděni ve Vodních knihách od roku 1881 a vlastnili jej do roku 1939.
Popis
[editovat | editovat zdroj]V areálu mlýna z počátku 19. století se nachází obytné stavení s mlýnicí, špýchar s kůlnou, stodola, brána a ohradní zeď. Obytné stavení s mlýnicí je patrová roubená stavba postavena na půdorysu obdélníku. V nárožích jsou trámy spojené na rybinu. V přízemní obytné části do níž se vstupuje z východního okapového průčelí je světnice a další světnice, která rozšiřuje čelní průčelí. Na obytnou část navazuje na kamenné podezdívce postavena patrová mlýnice s pavlačí na dvou třetinách bočního průčelí. Pavlač je posazena na příčných stropních trámech přízemní části. V patře jsou dvě komory. Štíty průčelí jsou bedněné svisle položenými deskami. V severním štítu je obdélný otvor. Obytné stavení s mlýnicí je zastřešeno sedlovou střechou, krytou eternitem. Stropy jsou trámové. V mlýnici se dochovalo původní mlecí zařízení.[3][2][4]
Mezi špýcharem a čelním průčelím je zděná brána s půlkruhovým zaklenutím a s pultovou stříškou.
Špýchar je roubená dvoukomorová stavba postavena na podezdívce z kamene a částečně z cihel. V nárožích jsou trámy spojené na rybinu. Ke špýcharu je napojená otevřená kůlna, která je zděná s výrazně rozšířenou stěnou obrácenou k silnici. Štíty průčelí jsou bedněné svisle položenými deskami se dvěma kosočtvercovými otvory. V severním průčelí je výklenek se soškou Panny Marie. Špýchar má sedlovou střechu.
Areál uzavírá na západní straně kamenná stodola spojená kamennou zdí se špýcharem. Stodola má obdélníkový půdorys, omítané stěny s podélnými větracími průduchy a v severní stěně jsou dvoukřídlá vrata, střechu má sedlovou.[3][2][4]
Náhon přiváděl vodu ze vzdálenosti asi 300 m od mlýna z malého kamenného jezu přes malé stavidlo. Od jezu náhon procházel přes dvě akumulační nádrže. Voda poháněla dvě vodní kola na vrchní vodu (1925) a později jen jedno kolo (1930).
Data
[editovat | editovat zdroj]V roce 1930 byla uváděna:
- hltnost 0,116 m³/s
- spád 4,5 m
- výkon 4,52 HP
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-26]. Identifikátor záznamu 1151471618 : vodní mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ŠIMEK, Rudolf. Mlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době. www.academia.edu. 2011, s. 309–326. Diplomová práce. Dostupné online [cit. 2022-01-26].
- ↑ a b vodní mlýn - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Novákův mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.