Novokatolictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slova novokatolická církev, novokatolictví nebo novokatolík mohou mít více významů, například tyto:

  • novokatolík, křesťan, který v rámci české barokní rekatolizace přestoupil ke katolictví[1] či zastánce tvrdé rekatolizační politiky[2][3]
  • novokatolictví, historický termín užívaný Starokatolickou církví po roce 1870 pro zastánce nových dogmat, kvůli jejichž přijetí katolickou církví na 1. vatikánském koncilu se starokatolíci odštěpili, např. o papežské neomylnosti[4]
  • novokatolictví, příklon papeže Lva XIII. k francouzskému republikánství a moderní době a republikánských politiků k církvi, kterým byl koncem 19. století utlumen politický spor liberálně-republikánského a klerikálně-monarchického názoru.[5]
  • Novokatolická církev, česká prvorepubliková skupina, která se o svatodušních svátcích 1928 v Roudnici nad Labem pod vedením biskupa Františka Antonína Řezníčka odštěpila od Československé církve Karla Farského a právní subjektivitu získala jako „Chrámové družstvo novokatolické církve“, v jehož čele stál pražský průmyslník Mucha a které v roce 1929 úředně vykazovalo 40 000 členů a sbírkový příjem 3 miliony korun.[6]
  • novokatolík, novokatolický: v projevech tradicionalistů ojedinělé hanlivé označení užívané v souvislosti s liberálním či synkretickým pojetím katolicismu, obecněji občasně užíváno v negativním i pozitivním významu pro nejrůznější nové trendy či myšlenky v rámci katolicismu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie, obec Písařov, 6. 2. 2004, citace mohelnického děkana Václava Steckera z roku 1647
  2. Ernest Denis: Konec samostatnosti české, kniha čtvrtá, hlava druhá: „nenáleželi ke škole novokatolické, byli příliš mírni, příliš prodchnuti starými tradicemi, příliš žárlivě střehli samostatnosti národní, s druhými stavy spojeni byli svazky příliš pevnými a příliš četnými, aby stali se kdy poslušnými nástroji nesmiřlivé politiky.“
  3. Ján Greschner: Dejiny farností Lopej a Podbrezová: „Horliví novokatolíci začali svojim protestantským poddaným odoberať kostoly.“
  4. Petr Jan Vins: Starokatolická obec v Praze a její vztah k vznikající Církvi československé (The Old-Catholic Parish in Prague and the Emergence of the Czechoslovak Church), diplomová práce, Husitská teologická fakulta UK v Praze, 2008, str. 30
  5. [1], Naše doba, Revue pro vědu, umění a život sociální, ročník VIII., 1901, str. 282
  6. 199. schůze, pátek 24. května 1929, Národní shromáždění republiky Československé 1925 - 1929, Poslanecká sněmovna, projev poslankyně Landové-Štychové, snad v rámci projednávání zprávy výborů ústavně-právního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk posl. sněmovny 1223 a 1350) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 445 a 476) o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva (tisk 1700)