Nový hřbitov v Hořicích v Podkrkonoší

Nový hřbitov v Hořicích
Lokalita
Stát	Česko
Kraj	Královéhradecký
Okres	Jičín
Obec	Hořice v Podkrkonoší
Zeměpisné souřadnice	50°21′53,42″ s. š., 15°38′46,18″ v. d.
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový hřbitov v Hořicích v Podkrkonoší je historické, stále používané pohřebiště na vrchu Gothard nad městem Hořice v okrese Jičín v královéhradeckém kraji. Jedná se o největší část komplexu hořických hřbitovů. Na rozdíl od sousedního starého hřbitova, který patří římskokatolické církvi, je nový hřbitov majetkem města Hořice. Hlavní vstupní brána na hřbitov je chráněna jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nový hřbitov na Gothardu byl založen v roce 1892 v sousedství původního pohřebiště, nacházejícího se kolem kostela sv. Gotharda. V letech 1892–1905 vznikla monumentální, 14,5 metrů vysoká vstupní brána podle návrhu Bohuslava Moravce a Antonína Cechnera, profesorů hořické kamenické školy. Bránu následně realizovali zčásti také jejich žáci. Sochařská výzdoba brány je dílem Quida Kociana a Mořice Černila. Od svého založení je tento Nový hřbitov hlavním hořickým městským pohřebištěm. Stále je používán k pohřbům.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov má půdorys protáhlého obdélníka, ve východní části nepravidelného a sousedícího s někdejším hořickým Novým židovským hřbitovem tak, že nový městský hřbitov jej obklopuje úzkým výběžkem na jižní straně. Celá plocha pohřebiště má výměru 6 200 m². Na hřbitově je celá řada pozoruhodných náhrobků, reprezentujících místní kamenickou tradici. Na jihozápadě bezprostředně sousedí (přes zeď) se starým hřbitovem u kostela sv. Gotharda, se kterým ovšem není komunikačně propojen. Z jihu sousedí se zahrádkářskou osadou.

Osobnosti, pohřbené na hřbitově[editovat | editovat zdroj]

Quido Kocian (1874–1928), český sochař
Mořic Černil (1859–1933), český sochař, výtvarný pedagog
prof. Antonín Rudl (1864–1938), pedagog starosta města Hořic
Kristina Ringlová (1878–1957), vizionářka zjevení v Suchém Dole u Police nad Metují, dožila v hořické nemocnici
PhDr. Stanislav Brandejs (1891–1957), diplomat a regionální historik
Josef Wagner (1901–1957), český sochař, žák Jana Štursy
Helena Rudlová (1897–1965), spisovatelka, dcera starosty Antonína Rudla
RNDr. Stanislav Brandejs (1897–1965), profesor Univerzity Karlovy v Praze, syn PhDr. Stanislava Brandejse
Marie Wagnerová-Kulhánková (1906–1983), sochařka, manželka Josefa Wagnera
PhDr. Jan Rulf, CSc. (1952–1997), archeolog
prof. PhDr. Vladimír Borecký, CSc. (1941–2009), český psycholog, filosof a mystifikátor
Ivan Jilemnický (1944–2012), hořický rodák, výtvarník a sochař