Nordalbingie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nordalbingie
Nordalbingien (de)
 Staří Sasové 8. stol.?11. stol.? Obodrité 
Brémská diecéze 
Verdenská diecéze 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Saské vévodství okolo r. 1000
neznámo
obyvatelstvo
národnostní složení:
Sasové (Holsaté, Sturmaři a Ditmaři)
státní útvar
Coat of arms of Lower Saxony.svg administrativní region Saského vévodství
Státní útvary a území
Předcházející:
Staří Sasové Staří Sasové
Nástupnické:
Obodrité Obodrité
Brémská diecéze Brémská diecéze
Verdenská diecéze Verdenská diecéze

Nordalbingie (něm: Nordalbingien) byl jedním ze čtyř administrativních regionů středověkého Saského vévodství. Tři další oblasti byly Engern, Ostfálsko a Vestfálsko.

Jméno regionu je odvozeno od Alba tj. latinského jména řeky Labe. Region se nalézal převážně na severní straně Labe a shoduje se zhruba s územím dnešního západního Holštýnska. Do 11. století to byla nejvýchodnější část Saského vévodství, sousedící s územím Polabských Slovanů. Nordalbingie se členila na čtyři oblasti nazývané podle saských kmenů, které je obývaly. Na severní straně od Labe to byly Holsatsko, Sturmarsko a Ditmarsko, na jižní straně od Labe pak Hadelnsko.

V 8. století Karel Veliký vedl boje s tehdy pohanskými kmeny Sasů. Na území celého Saska začala postupná christianizace. Roku 804 se Nordalbingie stala součástí Karlovi říše a ten ji dal do správy obodritskému knížeti Dražkovi, jeho spojenci v bojích se Sasy. Koncem 11. století se Nordalbindie dostala pod částečnou nadvládu obodritského knížete Kruta a Holsaté, Sturmaři a Ditmaři mu byli povinováni tributem[1].

Podle některých zdrojů, Karel Veliký zamýšlel zřídit nordalbingské biskupství[2], které by vedl kněz Heridag. Po Heridagově smrti však od toho úmyslu upustil a nordalbingský region se stal součástí diecéze brémské. Za vlády Ludvíka Pobožného pak byl součástí diecéze verdenské.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Libuše Hrabová, Stopy zapomenutého lidu, s.139
  2. Adam Brémský Činy biskupů hamburského kostela. Příprava vydání Libuše Hrabová. 1. vyd. Praha: Argo, 2009. 281 s. ISBN 978-80-257-0167-6. S. 57.