Přeskočit na obsah

Norbert Gyömbér

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Norbert Gyömbér
Norbert Gyömbér (2024)
Norbert Gyömbér (2024)
Osobní informace
Datum narození3. července 1992 (32 let)[1]
Místo narozeníČeskoslovensko Revúca[1], Československo
Výška1,89 m
Hmotnost74 kg
Klubové informace
Současný klubUS Salernitana 1919
Číslo dresu3
Poziceobránce, záložník
Mládežnické kluby*
1997–2006
2006–2011 		Slovensko MFK Revúca
Slovensko FK Dukla Banská Bystrica
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2011–2013
2013–2016
2015–2016
2016–
2016–2017
2017
2017–		 Slovensko FK Dukla Banská Bystrica
Itálie Calcio Catania
→ Itálie AS Řím
Itálie AS Řím
→ Itálie Delfino Pescara 1936
→ Rusko RFK Terek Groznyj
→ Itálie FC Bari 1908		 04400(0)
02600(1)
00600(0)
00000(0)
01000(0)
00700(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2011–2013
2012–2014
2014–		 Slovensko Slovensko U19
Slovensko Slovensko U21
Slovensko Slovensko		 00400(0)
02400(0)
01800(0)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 31. 8. 2017
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 3. 9. 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norbert Gyömbér [norbert ďembér] (* 3. července 1992, Revúca) je slovenský fotbalový obránce či záložník a reprezentant, od září 2017 působící v klubu FC Bari 1908, kde je na hostování z mužstva AS Řím. Mimo Slovensko působil na klubové úrovni v Itálii a Rusku. Za rok 2013 vyhrál cenu Petra Dubovského, která se na Slovensku uděluje nejlepšímu slovenskému hráči do 21 let.[2] Účastník EURA 2016 ve Francii.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Svoji fotbalovou kariéru začal v týmu MFK Revúca, odkud v roce 2006 v průběhu mládeže přestoupil do Dukly Banská Bystrica.

FK Dukla Banská Bystrica

[editovat | editovat zdroj]

Před sezonou 2011/12 se propracoval do A-mužstvu. V dresu Dukly debutoval 1. října 2010 v ligovém utkání jedenáctého kola proti MFK Ružomberok (prohra 0:2), odehrál celý zápas.[3] Především díky výkonům v podzimní části sezony 2012/13 se o něj začali v zimním přestupovém období zajímat zahraniční kluby. Celkem za Banskou Bystricu odehrál 44 ligových střetnutí.

Calcio Catania

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2013 podepsat kontrakt s italským klubem Calcio Catania.[4] V Serii A debutoval 19. října 2013 v utkání proti domácímu týmu Cagliari, které skončilo porážkou Catanie 1:2. Gyömbér nastoupil na hřiště v 71. minutě za stavu 1:1.[5] O týden později nastoupil v základní sestavě proti US Sassuolo Calcio a kvalitním výkonem pomohl k zisku bodu za remízu 0:0. Byl vyhlášen nejlepším hráčem střetnutí a fotbalový portál Goal.com ho zařadil do ideální jedenáctky 9. ligového kola Serie A.[6] Premiérový gól v Serii A vstřelil 26. března 2014 v zápase proti SSC Neapol (za který nastoupil jeho krajan Marek Hamšík), ale pouze mírnil skóre na konečných 2:4.[7] Na jaře 2014 sestoupil s Catanií do Serie B. Celkem za tým odehrál 26 ligových zápasů.

AS Řím

[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2015 odešel z Catanie na hostování s opcí na přestup do prvoligového italského klubu AS Řím.[8] Ligový debut v AS Řím si odbyl v 7. kole hraném 4. 10. 2015 proti Città di Palermo (výhra 4:2), nastoupil na posledních osm minut.[9] V létě 2016 klub uplatnil předkupní právo a podepsal s hráčem tříletý kontrakt. AS Řím údajně za hráče Catanii zaplatil 1,5 milionů eur.[10]

Delfino Pescara 1936 (hostování)

[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2016 odešel z AS kvůli většímu zápasovému vytížení na hostování do týmu Delfino Pescara 1936, nováčka Serie A 2016/17.[11] Za Pescaru debutoval 21. srpna 2016 prvním kole proti SSS Neapol (remíza 2:2), odehrál celých 90 minut.[12] V Pescare měl původně hostovat rok, nakonec se v únoru 2017 vrátil do AS Řím. Celkem za tým odehrál 10 střetnutí v lize.

RFK Terek Groznyj (hostování)

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2017 zamířil na čtyřměsíční hostování do ruského klubu RFK Terek Groznyj.[13]

FC Bari 1908 (hostování)

[editovat | editovat zdroj]

Koncem srpna 2017 odešel na hostování z AS Řím do klubu FC Bari 1908 působícího v italské druhé lize Serie B. Součástí smlouvy byla i opce na přestup v případě postupu klubu do Serie A.[14]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Figuroval v kádru slovenského reprezentačního výběru U21 vedeného trenérem Ivanem Galádem v kvalifikaci na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2013 v Izraeli, ve které se Slovensko probojovalo do baráže proti Nizozemsku. Gyömbér nastoupil v obou barážových zápasech, které skončily shodnou prohrou slovenského týmu 0:2.[15][16] S týmem U21 odehrál i větší část následujícího kvalifikačního cyklu, kde se slovenskému týmu podařilo vyhrát 3. kvalifikační skupinu (zisk 17 bodů) před druhým Nizozemskem (16 bodů), což znamenalo účast v baráži o Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2015 v České republice.[17][18]

A-mužstvo

[editovat | editovat zdroj]

V A-týmu Slovenska debutoval pod trenérem Jánem Kozákem 5. března 2014 v přátelském utkání na stadionu Netanja proti domácímu Izraeli, které skončilo vítězstvím Slovenska 3:1. Nastoupil v základní sestavě a hrál do 86. minuty, kdy jej vystřídal další debutant Filip Kiss.[19] 9. října 2014 byl u vítězství 2:1 v kvalifikačním zápase na EURO 2016 proti Španělsku. Slovensko po úvodní výhře nad Ukrajinou vyhrálo i nad úřadujícími mistry Evropy Španěly a potvrdilo tak výborný vstup do kvalifikace.[20] Gyömbér hrál v úvodních třech kolech kvalifikace na různých pozicích, proti Ukrajině na stoperu (střed obrany), proti Španělsku na postu defenzivního záložníka a proti Bělorusku o 3 dny později (výhra 3:1) na levé straně obrany.[21] Se slovenskou reprezentací slavil 12. října 2015 postup na EURO 2016 ve Francii (historicky první pro Slovensko v éře samostatnosti).[22]

EURO 2016

[editovat | editovat zdroj]

Trenér Ján Kozák jej vzal na EURO 2016 ve Francii, kam se Slovensko probojovalo poprvé v éře samostatnosti.[23] V prvním utkání proti Walesu (prohra 1:2) a ve druhém proti Rusku (výhra 2:1)[23] nenastoupil. Objevil se až v posledním zápase základní skupiny proti Anglii, utkání skončilo skončilo remízou 0:0.[24] Slovenští fotbalisté skončili se 4 body na třetím místě tabulky, v osmifinále se představili proti reprezentaci Německa, kterému podlehli 0:3 (Gyömbér nastoupil), a s šampionátem se rozloučili.

Po Euru 2016

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2018, po prohře s Českem (1:2) v utkání Ligy národů, spolu s několika spoluhráči navštívil noční klub. Vzniklý skandál odnesl hlavní trenér Ján Kozák, který rezignoval[25].

Reprezentační zápasy

[editovat | editovat zdroj]
Zápasy Norberta Gyömbéra v A-týmu slovenské reprezentace[26]
Rok Zápasy Góly
2014 7 0
2015 5 0
2016 4 0
2017 2 0
Celkem 18 0
Platí k 3. 9. 2017

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Profil hráče, soccerway.com (anglicky)
  2. ↑ Futbalistom roka je Hamšík, Škrtel skončil druhý, SME.sk, citováno 4. 3. 2014 (slovensky)
  3. ↑ MFK Ružomberok - FK Dukla Banská Bystrica 2:0, eurofotbal.cz, citováno 1. 10. 2010 (slovensky)
  4. ↑ Gyömbér: Z Balotelliho strach nemám, SME.sk, citováno 13. 7. 2013 (slovensky)
  5. ↑ Norbert Gyömbér debutoval v najvyššej talianskej lige, SME.sk, citováno 20. 10. 2013 (slovensky)
  6. ↑ Gyömbér v ideálnej jedenástke uplynulého kola Serie A Archivováno 27. 3. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 28. 10. 2013 (slovensky)
  7. ↑ Premiérový gól Gyömbéra nezabránil prehre Archivováno 27. 3. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 26. 3. 2014 (slovensky)
  8. ↑ Gyömbér bude hrať za AS Rím: Je to moja veľká šanca Archivováno 15. 9. 2015 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 18. 8. 2015 (slovensky)
  9. ↑ Città di Palermo - AS Řím 2:4, eurofotbal.cz, citováno 4. 10. 2015
  10. ↑ Gyömbér už natrvalo hráčom AS Rím, podpísal trojročný kontrakt Archivováno 8. 8. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 21. 6. 2016 (slovensky)
  11. ↑ Slávny klub vymenil za nováčika. Som tu rád, hovorí Gyömbér, SME.sk, cit. 24. 8. 2016 (slovensky)
  12. ↑ Delfino Pescara 1936 - SSC Neapol 2:2, eurofotbal.cz, citováno 21. 8. 2016
  13. ↑ Gyömbér na štvormesačné hosťovanie do Tereku Groznyj Archivováno 16. 2. 2017 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 14. 2. 2017 (slovensky)
  14. ↑ SME, SME.sk, cit. 31. 8. 2017 (slovensky)
  15. ↑ Van Ginkel double puts Netherlands in command, UEFA.com, citováno 22. 12. 2013 (anglicky)
  16. ↑ Clinical Netherlands too strong for Slovakia, UEFA.com, citováno 22. 12. 2013 (anglicky)
  17. ↑ Mladí Slováci vyhrali v Holandsku 1:0 a postúpili do baráže o ME, SME.sk, citováno 8. 9. 2014 (slovensky)
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.profutbal.sk [online]. [cit. 2014-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  19. ↑ Slováci vyhrali v Izraeli 3:1, skórovali Jakubko, Ďurica a Mak, SME.sk, citováno 5. 3. 2014 (slovensky)
  20. ↑ Slovensko vyhralo nad Španielskom 2:1, rozhodol hlavou Stoch, SME.sk, citováno 9. 10. 2014 (slovensky)
  21. ↑ Hamšík dal dva góly, v Bielorusku sme vyhrali 3:1, SME.sk, citováno 12. 10. 2014 (slovensky)
  22. ↑ Bonjour Francúzsko, Slováci postupujú na EURO 2016! Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 11. 10. 2015 (slovensky)
  23. ↑ a b EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  24. ↑ SVK - ENG 0:0, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
  25. ↑ Slovenský fotbal řeší reprezentační ostudu. Padají hodně drsná slova. Sport.cz [online]. 2018-10-18 [cit. 2018-10-18]. Dostupné online. 
  26. ↑ Profil hráče – reprezentační statistiky, eu-football.info (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Cena Petra Dubovského
2000: Ľubomír Meszároš • 2001: Róbert Vittek • 2002: Róbert Vittek • 2003: Roland Števko • 2004: Milan Ivana • 2005: Martin Škrtel • 2006: Dušan Švento • 2007: Marek Hamšík • 2008: Marek Hamšík • 2009: Miroslav Stoch • 2010: Miroslav Stoch • 2011: Róbert Mak • 2012: Róbert Mak • 2013: Norbert Gyömbér • 2014: Ondrej Duda • 2015: Matúš Bero • 2016: Milan Škriniar • 2017: Denis Vavro • 2018: Dávid Hancko • 2019: Róbert Boženík • 2020: David Strelec • 2021: Tomáš Suslov • 2022: Tomáš Suslov
Slovenská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
1 Ján Mucha • 2 Peter Pekarík • 3 Martin Škrtel (C) • 4 Ján Ďurica • 5 Norbert Gyömbér • 6 Ján Greguš • 7 Vladimír Weiss ml. • 8 Ondrej Duda • 9 Stanislav Šesták • 10 Miroslav Stoch • 11 Adam Nemec • 12 Ján Novota • 13 Patrik Hrošovský • 14 Milan Škriniar • 15 Tomáš Hubočan • 16 Kornel Saláta • 17 Marek Hamšík • 18 Dušan Švento • 19 Juraj Kucka • 20 Róbert Mak • 21 Michal Ďuriš • 22 Viktor Pečovský • 23 Matúš Kozáčik • Trenér  Ján Kozák
 Slovensko
Slovenská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2024
1 Martin Dúbravka • 2 Peter Pekarík • 3 Denis Vavro • 4 Adam Obert • 5 Tomáš Rigo • 6 Norbert Gyömbér • 7 Tomáš Suslov • 8 Ondrej Duda • 9 Róbert Boženík • 10 Ľubomír Tupta • 11 László Bénes • 12 Marek Rodák • 13 Patrik Hrošovský • 14 Milan Škriniar (C) • 15 Vernon De Marco • 16 Dávid Hancko • 17 Lukáš Haraslín  • 18 David Strelec • 19 Juraj Kucka • 20 Dávid Ďuriš • 21 Matúš Bero • 22 Stanislav Lobotka • 23 Henrich Ravas • 24 Leo Sauer • 25 Sebastian Kóša • 26 Ivan Schranz • Trenér  Francesco Calzona
 Slovensko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Norbert_Gyömbér&oldid=24022146“