Nikola Miličević (astronom)
| Nikola Miličević | |
|---|---|
 Nikola Miličević (uprostřed) | |
| Narození | 6. června 1887 |
| Úmrtí | 3. června 1963 (ve věku 75 let) |
| Povolání | astronom |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikola Miličević (6. června 1887 Zvečanje u Omiše – 3. června 1963 klášter Blaca na Brači) byl chorvatský astronom.
Dětství v době školní docházky strávil na ostrově Brač v klášteře Blaca, kde byl představeným jeho strýc Nikola Miličević (1846–1923). Od desíti let studoval na gymnáziu ve Splitu a později v Zadaru. Po maturitě vystudoval zadarský seminář. Po vysvěcení na kněze v roce 1910 se vrátil na Brač.[1][2]
Během studií se začal zajímat o astronomii. Dopisoval si s Leo Brennerem, chorvatským astronomem. V roce 1912 Nikola Miličević poprvé publikoval v odborném časopise Astronomische Nachrichten výsledky svých pozorování a výpočtů dráhy komety 8P/Tuttle. Ve stejném roce začal v klášteře Blaca vydávat časopis Mladi zvjezdar. Strýc jeho zájem podporoval a umožnil mu studia astronomie na Filozofické fakultě Vídeňské univerzity, kde se ho ujal profesor Edmund Weiss, dlouholetý ředitel univerzitní astronomické observatoře. Profesor Weiss odkázal Miličevićovi rozsáhlou astronomickou knihovnu, která byla po Weissově smrti v roce 1917 přestěhována do klástera Blaca.[1][2][3]
Po ukončení studia ve Vídni se Nikola Miličević vrátil do kláštera Blaca, kde si vybudoval astronomickou observatoř. V roce 1923 se po smrti svého strýce, představeného kláštera, stal jeho nástupcem. Současně byl také uznávaným astronomem, kterého navštěvovali astronomové z okolních zemí. Zabýval se zkoumáním dvojhvězd a hledal komety a novy.[1][2][4] Pro svá pozorování zakoupil v roce 1926 teleskop, který byl největší v této části Evropy.[5]
Nikola Miličević byl posledním mnichem a představeným kláštera Blaca. Žil zde až do své smrti v roce 1963.[2][6] Na jeho počest a počest jeho observatoře byly v roce 1999 pojmenovány planetky 10241 Miličević[4] a 10645 Brač.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c IVANIŠEVIĆ, Goran. Pustinja Blaca – Brač [online]. 2009-03=26 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ a b c d SARDELIĆ, Mirko. Pustinja Blaca. Matica hrvatska [online]. Zagreb: Matica hrvatska, 2010-04-30 [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-29. ISSN 1330-2493. (chorvatsky)
- ↑ MILIČEVIČ, Niko. Ephemeride des Tuttleschen Kometen. Astronomische Nachrichten. Září 1912, čís. 122, s. 307–308. Dostupné online [cit. 2010-08-17]. (německy)
- ↑ a b 10241 Milicevic (1999 AU6) [online]. California Institute of Technology/Jet Propulsion Laboratory, rev. 2006-03-22 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOTTERI, Leopold. Blaca Hermitage on the Island of Brac [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PINTARIĆ, Nedjeljko. Svećenička oaza molitve, intelektualnog i fizičkog rada. Glas Koncila [online]. 2009-08-30 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ 10645 Brac (1999 ES4) [online]. California Institute of Technology/Jet Propulsion Laboratory, rev. 2003-08-29 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]BOOTS, Graham. Nikola Milicevic – Priest & Astronomer. WAS NEWS. Worthing Astronomical Society, September 2006, čís. 200, s. 8–11. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) Blaca Hermitage on the Island of Brac
- (anglicky) A pearl in the rocky desert[nedostupný zdroj]
- (chorvatsky) Matica hrvatska: Pustinja Blaca Archivováno 29. 11. 2010 na Wayback Machine.
- (chorvatsky) Svećenička pustinja Blaca Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- (chorvatsky) Zvjezdarnica: Pustinja Blaca – Brač
