Natalia Partyková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Natalia Partyková
Natalia Partyka (POL).jpg
Narození27. července 1989 (31 let)
Gdaňsk
Povolánístolní tenistka
Webnataliapartyka.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Paralympijské hry
zlato LPH 2004 Atény stolní tenis - dvouhra
stříbro LPH 2004 Atény stolní tenis - družstva
zlato LPH 2008 Peking stolní tenis - dvouhra
zlato LPH 2012 Londýn stolní tenis - dvouhra
bronz LPH 2012 Londýn stolní tenis - družstva
zlato LPH 2016 Rio de Jaineiro stolní tenis - dvouhra

Natalia Dorota Partyková (*27. června 1989) je polská tělesně postižená stolní tenistka, čtyřnásobná paralympijská vítězka a účastnice dvojích Letních olympijských her. Úspěšně startuje i v soutěžích nehendikepovaných stolních tenistů a momentálně nastupuje v české extralize za tým SKST Hodonín. V této soutěži patří mezi hráčky s nejvyšším procentem úspěšnosti - v sezoně 2017/2018 prohrála v součtu základní části a play-off jediné utkání.[1]

Partyková se narodila bez pravé ruky a předloktí.

V roce 2002 se stala poprvé mistryní světa ve dvouhře tělesně postižených stolních tenistů v Tchaj-peji. Od té doby ovládala největší světové soutěže včetně vítězství na paralympijských hrách v Aténách (v soutěži družstev přidala stříbro). Významné porážky se dočkala až ve finále mistrovství světa 2006 ve švýcarském Montreux, kde ji porazila Lej Fan z Číny po boji v pěti setech.

Na paralympijských hrách v Pekingu se ve finále znovu střetla s Lej Fan, kterou ale tentokrát porazila a obhájila své zlato.

Partyková s úspěchem startuje i v soutěžích nepostižených hráček. Na mistrovství světa v Kuang-čou v únoru 2008 porazila světovou šestku Li Ťia-wej ze Singapuru.

Probojovala se do polské reprezentace pro olympiádu v Pekingu 2008, kde se v soutěži družstev odehrála tři zápasy bez výhry a se skóre 5:9. Blízko k vítězství byla v utkání se světovou desítkou Tchie Ja-na z Hongkongu, které prohrála 2:3. Byla první stolní tenistkou, která startovala jak na paralympijských, tak na olympijských hrách; tím se v Pekingu vyrovnala jihoafrické plavkyni Natalii Du Toitové. Na Letní olympijské hry 2012 by se podle svého vyjádření ráda kvalifikovala i do dvouher.[1]

To se jí podařilo a v Londýně absolvovala ve dvouhře dvě utkání, porazila Dánku Skovovou a prohrála ve 3. kole, v boji o postup mezi nejlepších 16, s Nizozemkou čínského původu Li Ťie 2:4.[2] V soutěži družstev odehrála za Polsko v jediném utkání jednu dvouhru a jednu čtyřhru, obě prohrála a Polsko prohrálo se Singapurem v prvním kole 1:3.

O několik týdnů později se do Londýna vrátila na paralympijské hry. V soutěži týmů třídy 6-10 Polsko vypadlo v semifinále 2:3 s Tureckem, ale získalo bronz. Partyková v průběhu soutěží družstev prohrála jediný zápas, a to rozhodující čtyřhru proti Turecku, ve které po boku Jankowské prohrála s Kavasovou a Ertisovou 2:3 (13:15 v pátém setu). Ve dvouhře až do finále neztratila jediný set, v něm porazila Číňanku Jang Čchien 3:2 a stala se potřetí paralympijskou vítězkou.[3] Po finále připustila, že to pro ni nebylo jednoduché kvůli tlaku, který na ni kladla očekávání všech kolem.[3]

V roce 2016 na paralympijských hrách počtvrté ovládla svou kategorii ve dvouhře, když přehrála Číňanku Jang Čchien 3:0.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • SYED, Matthew. Natalia Partyka is going for medals on two fronts. Times [online]. 2008-08-19 [cit. 2008-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Profil Partykové na webu Mezinárodní federace stolního tenisu tělesně postižených IPTTC
  1. HOLT, Oliver. Disabled table tennis star Natalia Partyka gives doubters the elbow. Mirror.co.uk [online]. 2008-08-14 [cit. 2008-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Olympics table tennis: Natalia Partyka happy with experience. BBC Online [online]. 2012-07-30. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b CONCHA, Romina. Natalia Partyka clinched her third Paraolympic Gold Medal. Tabletennista [online]. 2012-09-03 [cit. 2012-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-09. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]