Nasridská dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nasridská dynastie (arabština: بنو نصر banū Naṣr nebo banū al-Aḥmar) byla poslední a zároveň nejdelší arabská muslimská dynastie vládnoucí v Iberii, tedy na Pyrenejském poloostrově. Vládla více než 250 let od založení emirátu Granada v roce 1230 až do jeho připojení ke katolickému Španělsku v roce 1492. Nasridové ovládali tento emirát z Granady. Dynastie se dostala k moci po porážce Almohadského kalifátu v roce 1212 v bitvě u Las Navas de Tolosa. Dvacet tři emirů vládlo od založení dynastie v roce 1230 Mohamedem I. až do 2. ledna 1492, kdy se Muhammad XII. vzdal křesťanským španělským králům Aragonu a Kastilie Ferdinandovi II. Aragonskému a Isabelle I. Kastilské. Dnes je nejznámější památkou na vládu této dynastie palácový komplex Alhambra postavený za jejich vlády.

Al-Andalus
  • Taifas, první období, 11.století
    (1009–1110)
  • Taifas, druhé období, 12.století
    (1140–1203)
  • Taifas, třetí období, 13.století
    (1232–1287)

Konflikty dědictví a občanské války[editovat | editovat zdroj]

V době, kdy křesťané zahájili boj proti muslimskému emirátu Granada, byli Nasridové zapojeni do občanské války o granadský trůn. Když vládnoucí emir Abu l-Hasan Ali, sultán z Granady byl poražen svým synem Muhamedem XII. , ustoupil do Málagy a mezi nepřátelskými frakcemi vypukla občanská válka. Křesťané toho plně využili a pokračovali v dobývání muslimských pevností. Muhammad XII. byl zajat křesťanskými silami v roce 1483 u španělského města Lucene. Byl osvobozen poté co složil přísahu věrnosti Ferdinandovi II. Aragonskému a Isabelle I. Kastilské, španělským křesťanským vládcům. Abu l-Hasan Ali nakonec abdikoval ve prospěch svého bratra Muhammada XIII., granadského sultána křesťany zvaného Al-Zaghal a boj o moc pokračoval. Al-Zaghal v boji zvítězil, ale byl nucen se vzdát křesťanským dobyvatelům. Abu 'Abd Alláh (Muhammad XII.) dostal panství v horách Alpujarras. To ale odmítl a místo toho získal finanční odškodnění od španělské koruny za podmínky, že opustí Iberský poloostrov.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Nasridská dynastie pochází z arabského kmene Banu Khazraj. Dynastie odvozovala svůj původ v mužské linii od[Sa'd ibn Ubadaha, jednoho ze společníků islámského proroka Mohameda. Rodokmen nasridských sultánů ukazuje genealogický vztah mezi každým sultánem počínaje společným předkem Yusuf al-Ahmarem. Dcery jsou vynechány, stejně jako synové, jejichž potomci nikdy vládli. Během období soupeření o trůn rodokmen obecně uznává sultána, který řídil samotné město Granada a palác Alhambra.

rodokmen

Seznam nasridských sultánů v Granadě[editovat | editovat zdroj]

První dynastie (al-dawla al-ghalibiyya)

Druhá dynastie (al-dawla al-isma'iliyya al-nasriyya)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nasrid dynasty na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]