Nalžovické Podhájí
Souřadnice: 49°42′41″ s. š., 14°22′11″ v. d.
| Nalžovické Podhájí | |
|---|---|
 Pohled od autobusové zastávky | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Nalžovice |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′41″ s. š., 14°22′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 47 (2021)[1] |
| Katastrální území | Nalžovické Podhájí (9,5 km²) |
| PSČ | 264 01 |
| Počet domů | 25 (2011)[2] |
  Nalžovické Podhájí | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 101508 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nalžovické Podhájí je malá vesnice, část obce Nalžovice v okrese Příbram. Nachází se asi 2 km na sever od Nalžovic, nedaleko od vodní nádrže Slapy. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.[3]
Nalžovické Podhájí je také název katastrálního území o rozloze 9,5 km². V katastrálním území Nalžovické Podhájí leží i Hluboká a Oboz.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1413.[4] Západně od Nalžovického Podhájí se nacházejí dvě archeologické lokality: tvrziště Velké kolo a hradiště Malé kolo. Z těchto lokalit pocházejí četné archeologické nálezy, včetně mincí a dalších předmětů.[5]
Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Asi 600 metrů severovýchodně od vesnice se v poloze zvané Na Hradě (též Hradiště či Na Hradišti) dochovaly pozůstatky hradiště osídleného zejména v raném středověku.[7]
- K památkově chráněným lokalitám patří také tzv. Malé Kolo a Velké Kolo. Malé Kolo bylo osídlené v eneolitu. Stopy případného pravěkého opevnění zde však zcela zanikly při výstavbě tvrze ve třináctém století. Velké Kolo se nachází na vrchu Hradiště (386 metrů) a také zde stávala středověká tvrz.[7]
- K nejasným objektům patří 600 metrů dlouhý kamenný násep v úbočí Stříbrného vrchu a ostrožna (363 metrů) nad soutokem Musíku s Vltavou, kde se údajně mělo nacházet další valové opevnění.[7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Domy -
Stará autobusová zastávka v roce 2010 -
Dřevěná autobusová zastávka v roce 2019 -
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 150.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 170.
- ↑ Z historie obce [online]. Nalžovice: Obecní úřad [cit. 2018-08-12]. Dostupné online.
- ↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
- ↑ a b c ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Nalžovické Podhájí, s. 211–213.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nalžovické Podhájí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Podhájí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Nalžovické Podhájí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
