Nadměrná vzrušivost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nadměrná vzrušivost je termín, který do současné psychologie zavedl polsko-kanadský psycholog Kazimierz Dąbrowski jako součást své teorie pozitivní dezintegrace. Značí jeden ze základních předpokladů nezbytných pro pozitivní vývoj osobnosti. Jistou popularitu si termín získal i v diskuzích a výzkumech ohledně nadání u dětí i dospělých.

Jazykové a významové vymezení termínu[editovat | editovat zdroj]

Ve svých anglicky psaných pracích Dąbrowski používá termín overexcitability, který vysvětluje takto: „Předpona over připojená k ‚excitability‘ slouží k označení toho, že reakce excitace jsou nadprůměrné v intenzitě, trvání a frekvenci.“ Jedná se však jen o hrubý překlad polského temínu nadpobudliwość, který by šlo věrněji, leč krkolomněji přeložit jako „superstimulatabilita“. Žádný oficiální překlad tohoto termínu do češtiny dosud nebyl stanoven, nicméně v těch několika málo zmínkách na českém webu dominuje intuitivní překlad „nadměrná vzrušivost“.[zdroj⁠?]

Dąbrowski ve své první anglojazyčné knize Positive Disintegration[1] používá kromě výrazu „overexcitabilita“ také termíny „hyperexcitabilita“, „zvýšená excitabilita“ i jen „excitabilita“. Tyto termíny též používá zaměnitelně s nervozitou.

Dąbrowski zavádí všechny tyto termíny, aby popsal zvýšené fyziologické prožívání stimulů, vyplývající ze zvýšené neuronální citlivosti. Osoby s nadměrnou vzrušivostí popisuje jako jedince projevující „sílu a vytrvalost reakcí neúměrných jejich stimulům“. Michael Piechowski, polsko-americký psycholog zaměřený na výzkum nadměrné vzrušivosti, poznamenal, že Dąbrowski použil tento termín, aby „podtrhl posílení a zintenzivnění mentální aktivity výrazně nad rámec běžného“.

Pět forem[editovat | editovat zdroj]

Dąbrowski vyjmenovává celkem pět forem nadměrné vzrušivosti: psychomotorická, smyslná, emocionální, imaginativní a intelektuální.

Psychomotorická nadměrná vzrušivost je zvýšená dráždivost nervosvalového systému. Takový jedinec je aktivní a energický, projevuje se láskou k pohybu, přebytkem energie a potřebou fyzické akce.

Smyslová nadměrná vzrušivost je zintenzivněný zážitek jakéhokoli typu smyslového vjemu, libého nebo nelibého, vycházející z jednoho z pěti smyslů, tj. zraku, čichu, hmatu, chuti a sluchu. Může se projevovat jako zvýšené ocenění estetických požitků, jako je hudba, jazyk a umění, a také potěšení z chutí, vůní, textur, zvuků a pohledů. Má to však i druhou stránku, tedy extrémní vnímání bolesti a znechucení při vystavení pocitům, které jsou vnímány jako nepříjemné.

Intelektuální nadměrná vzrušivost se projevuje extrémní touhou hledat pochopení a pravdu, získávat vědění a v neposlední řadě analyzovat a kategorizovat informace. Lidé s tímto typem nadměrné vzrušivosti jsou běžně považováni za intelektuálně nadané a mají neuvěřitelně aktivní mysl. Jsou velmi zvědaví, bývají vášnivými čtenáři a horlivými pozorovateli. Často se oddávají myšlení čistě pro myšlení.

Imaginativní nadměrná vzrušivost se projevuje jako zesílená hra imaginace, která způsobuje bohatou invenci, fantazii, asociaci obrazů, používání metafor a propracované sny a vize. Děti s vysokou úrovní imaginativní nadměrné vzrušivost častokrát nerozlišují mezi pravdou a fikcí, případně jsou pohlceny svým vlastním soukromým světem s imaginárními společníky a dramatizacemi.

Emocionální nadměrná vzrušivost je charakterizována intenzivními pocity, extrémním prožíváním komplexních emocí, ztotožňováním se s pocity druhých až k bodu skutečného prožitku a silným sentimentálním vyjádřením. Mezi další znaky patří fyzická reakce na emocionální podněty, jako jsou například bolesti žaludku během nervozity a při obsedantním znepokojení smrtí a depresí. Emocionálně přecitlivělí lidé mají silnou kapacitu pro vytváření hlubokých vztahů, vykazují silné citové vazby k lidem, místům a věcem. Jsou empatičtí, soucitní a nesmírně citliví.

Člověk, který vykazuje jakoukoli formu nadměrné vzrušivosti, vidí realitu odlišným, silnějším a mnohostrannějším způsobem. Podle Dąbrowskiho to platí tím spíše, pokud vykazuje více forem najednou.

Nadměrná vzrušivost a nadání[editovat | editovat zdroj]

Podle Dąbrowskiho je zde velmi rozšířený názor, že nadaní jedinci „objeví“ sebe sama, ovládnou své kreativní schopnosti a vypořádají se s náročným vývojem. Ve své praxi však dle svých slov mnohokrát viděl, že pokud se jedincům vykazujícím indikátory osobnosti (tedy včetně nadměrných vzrušivostí) neposkytne vhodná pomoc, pak vykazují zkažený, jednostranný vývoj a vážné duševní choroby. Přitom je v zájmu každé společnosti „vychovat“ co největší možné množství vyspělých osobností, neboť je to „rozhodující pro její správný vývoj, pro její umístění v rodině společností, pro její budoucnost“.[2]

Některé výzkumy vyjadřují přesvědčení, že intenzita, citlivost a nadměrná vzrušivost jsou primárními charakteristikami vysoce nadaných jedinců. Spojení mezi nadměrnou vzrušivostí a nadáním se zdá být výzkumem potvrzeno.[3] Jeví se, že přinejmenším ona nadměrná vzrušivost je ukazatelem potenciálu pro nadání/kreativitu. Dąbrowskiho základním sdělením je, že nadaní lidé budou neúměrně zbytku populace projevovat proces pozitivní dezintegrace a osobnostního růstu. Termín „nadměrná vzrušivost“ zpopularizovali v komunitě vzdělávání nadaných Michael M. Piechowski a Susan Danielsová, kteří mimo jiné editovali knihu Living with Intensity.

Zatímco teorie byla obecně přijata, alternativní výzkumy zpochybňují koncept nadměrné vzrušivosti a navrhují, že pětifaktorový model osobnosti, konkrétně otevřenost vůči zkušenostem, lépe vysvětluje toto zvýšené chování. [4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Overexcitability na anglické Wikipedii.

  1. Dabrowski, Kazimierz M.D. Positive Disintegration. J.& A. Churchill Ltd. 1964
  2. DABROWSKI, Kazimierz. Personality-Shaping Through Positive Disintegration. [s.l.]: Red Pill Press, 2015. ISBN 9780692427491. S. 210–211. 
  3. (Lysy and Piechowski 1983; Piechowski 1986; Piechowski and Miller 1995)
  4. doi.org. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Falk, R.F., Lind, S., Miller, N.B., Piechowski, M.M., & Silverman, L.K. (1999). The overexcitability questionnaire –two (OEQ-II): Manual, scoring system, and questionnaire. Denver, CO: Institute for the Study of Advanced Development.
  • Falk, R.F., Piechowski, M.M., & Lind, S. (1994). Criteria for rating levels of intensity of overexcitabilities. Unpublished manuscript, University of Akron, Ohio.
  • Dabrowski's Overexcitabilities Profile among Gifted Students Aliza Alias1, Saemah Rahman, Rosadah Abd Majid1 & Siti Fatimah Mohd Yassin2
  • Dąbrowski, K. (1964). Positive Disintegration. Maurice Bassett, 2016
  • Fonseca, Christine. Emotional Intensity in Gifted Students. Prufrock Press Inc, 2011.
  • Jacobsen, Mary-Elaine. The Gifted Adult. Random House Publishing 1999.
  • Rankin, J. G. (2016). Engaging & challenging gifted students: Tips for supporting extraordinary minds in your classroom. Alexandra, VA: ASCD.
  • Tillier, William. Personality Development through Positive Disintegration: The Work of Kazimierz Dabrowski. Maurice Bassett, 2018
  • Webb, James T. Searching for Meaning, Idealism, Bright Minds, Disillusionment, and Hope. Great Potential Press, 2013.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]