Närke
Närke | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 59°14′35″ s. š., 15°16′16″ v. d. |
Stát | Švédsko |
Närke | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 4 122 km² |
Počet obyvatel | 219 990 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 53,4 obyv./km² |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Närke je tradiční švédská provincie, která se nachází ve Svealandu na jihu středního Švédska. Na severu sousedí s Västmanlandem, se Södermanlandem na východě, s Östergötlandem na jihovýchodě, s Västergötlandem na jihozápadě a s Värmlandem na severozápadě. Närke má rozlohu 4 122 km² a žije zde přibližně 220 tisíc[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název provincie pochází ze starého slova när (úzký), které odkazuje na úzký hřbet, kde se nachází kostel Norrbyås. Co znamená zbytek názvu, není jasné.[2]
Správa
[editovat | editovat zdroj]Tradiční švédské provincie neslouží žádným administrativním nebo politickým účelům, ale jsou to historické a kulturní entity. V případě Närke tvoří provincie jižní část kraje Örebro.
V Närke mají svá sídla tyto obce:
Geografie
[editovat | editovat zdroj]- Nejvyšší hora: Kilsbergen
- Největší jezero: Vättern
- Národní parky: Garphyttan
Nejstarším městem v Närke bylo Örebro, které získalo městská privilegia kolem roku 1200. Poté je získal v roce 1643 Askersund a v roce 1942 Kumla. Status města byl ve Švédsku zrušen roku 1971, takže se jedná o historické tituly.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Pravěk
[editovat | editovat zdroj]Severská mytologie zmiňuje tři krále Närke, Niðhada, Olofa Bystrozrakého a Sporsnjalla. Niðhad byl podlý král spojovaný s kovářem Wielandem, Olaf pomohl norskému králi Víkarovi v bitvě a Sporsnjall byl upálen Ingjaldem Illrådem spolu s pěti dalšími drobnými králi.
Středověk
[editovat | editovat zdroj]Vyhnaný norský král Olaf II. Norský pobýval nějakou dobu v Närke, než odjel na Kyjevskou Rus za jejím vládcem Jaroslavem I. Moudrým. Je možné, že Olaf inicioval christianizaci provincie (vizte také Kultura Närke).
V roce 1170 bylo Närke začleněno do Strängnäské diecéze.
Kolem roku 1200 n. l. byl postaven hrad Örebro, který chránil most přes brod (öre znamená „písečný břeh“ a bro znamená „most“) a také čtvrť na jižní straně mostu.
V roce 1316 se budoucí Brigita Švédská provdala za Ulfa Gudmarsona z Närke, kterému porodila osm dětí, z nichž jedno byla svatá Kateřina Švédská.
V roce 1435 dostal Engelbrekt Engelbrektsson, vůdce lidového povstání proti německým šerifům, jako léno hrad Örebro. V následujícím roce byl zavražděn.
Novověk
[editovat | editovat zdroj]V 16. a 17. století, stejně jako formálně i v moderní době, se používal titul vévody z Närke.
Protože zemědělská činnost produkovala velmi málo, atraktivnějším odvětvím se pro zemědělce stala výroba železa a obchod s voly. Voli se prodávali v Bergslagenu a také v Dalarně, kde byla kůže z volů důležitým artiklem v dolech. Přebytek volů byl také jedním z důvodů, proč se obuvnický průmysl vyprofiloval a stal se až do poloviny 20. století nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v Närke.
V Närke je řada starobylých hradů. Nejvýznamnější a nejzachovalejší se nachází v Tarsta u Sköllersta.
Sporty
[editovat | editovat zdroj]Hlavní fotbalovou organizací v provincii je Örebro Läns Fotbollförbund. Oblíbený je také lední hokej (Örebro HK) a bandy s (Örebro SK).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Närke na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Närke na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Folkmängd i landskapen den 31 december 2020. Statistics Sweden. Dostupné online.
- ↑ CALISSENDORFFOVÁ, Karin; LARSSONOVÁ, Anna. Ortnamn i Närke. Örebro: [s.n.], 1998. S. 47. (švédsky)