Národní radikální strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Národní radikální strana (srbsky Narodna radikalna stranka, v srbské cyrilici Народна радикална странка) byla jedním z vůdčích politických proudů v Srbsku konce 19. a začátku 20. století. Vznikla roku 1881 a existovala i během existence Království SHS až do převratu v lednu 1929. Jejím zakladatelem byl Adam Bogosavljević, ideologem Pera Todorović.[1]

Strana byla poměrně úspěšná, neboť byla schopná již v časech konce 19. století oslovit ohromně početnou skupinu potenciálních voličů srbského venkova. Ostře napadala městský způsob života, chtěla více moci venkovu a nebyla příliš loajální ke králi Milanovi Obrenovićovi. Mezi ním a částí vedení a členstva strany docházelo k neshodám. Národní radikální stranu je však těžké označit za selskou, neboť její členstvo bylo především z právě nenáviděného městského prostředí.

Timockou vzpouru v roce 1883, podněcovanou radikály, král využil k tvrdým represím, které na určitý čas znemožnily činnost strany.[2] K dalším represím došlo v roce 1899 pod záminkou nezdařeného atentátu na v té době už bývalého krále Milana, se kterým však členové strany neměli nic společného. Radikální strana byla postižena méně než v roce 1883, přesto měly represe za následek oddělení její části pod názvem Nezávislá radikální strana.[3]

Po vzniku Království SHS se strana pokoušela oslovit i voliče mimo bývalé srbské území, například v Bosně a Hercegovině[4]. Hlavní osobností strany v tomto období byl Nikola Pašić, srbský a potom jugoslávský premiér. Strana však v politické oblasti držela pozice striktně centralistické [5] a jakoukoliv diskuzi o tom, kdo jiný kromě Srbska by měl vytvářet podobu státu odmítali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb: PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Tri glavne stranke - tri programa, s. 103. (chorvatština) 
  2. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 227–228. Dále jen Dějiny Srbska. 
  3. Dějiny Srbska, s. 244–245
  4. MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb: PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Tri glavne stranke - tri programa, s. 104. (chorvatština) 
  5. PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992. [s.l.]: Argo ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Královská Jugoslávie - pivní lahev na smetišti, s. 19. (čeština)