Muhammad Nádir Šáh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Muhammad Nádir Šáh
محمد نادر شاه
Nadir Khan of Afghanistan.jpg
Narození 9. dubna 1883
Déhrádún, Britská Indie
Úmrtí 8. listopadu 1933 (50 let)
Kábul, Afghánistán
Příčina úmrtí atentát
Pohřben/a Kábul
Tituly a úřady
Afghánský král
Období 1929–1933
Korunovace 15. října 1929
Předchůdce Habibullah Kalakani
Nástupce Muhammad Záhir Šáh

Země Afghánistán
Povolání vojenský velitel, král
Dynastie Barakzajové
Manžel/ka Mah Parwar Begum
Děti Muhammad Záhir Šáh
Otec Muhammad Yusuf Khan
Matka Šaraf Sultana Hukumat Begum
Příbuzní Ahmad Shah Khan, Muhammed Nadir Khan, Prince Muhammed Daoud Pashtunyar Khan[1] a Muhammed Akbar Khan, Crown Prince of Afghanistan (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muhammad Nadir Šáh (9. dubna 18838. listopadu 1933) byl králem Afghánistánu od října 1929 do spáchání atentátu v listopadu 1933. Předtím sloužil jako ministr obrany, afghánský velvyslanec ve Francii a jako generál afghánské armády. On a jeho syn Muhammad Záhir Šáh, který po něm nastoupil na trůn, byli členy Musahibanu, afgánské dynastie v letech 1929 až 1978.

Život[editovat | editovat zdroj]

Nadir Khan se narodil 9. dubna 1883 v Dehradunu, v tehdejší Britské Indii, do afghánské královské rodiny. Jeho otec byl Muhammad Yusuf Khan a jeho matka Šaraf Sultana Hukumat Begum. Jeho dědeček z otcovy strany byl Yahya Khan a jeho pradědeček byl Sultan Muhammad Khan Telayee, bratr Dost Muhammad Khana. Nadirovi předci byli vyhoštěni z Britské Indie králem Abdurrahman Chánem v době, kdy se dostal k moci. Ten poté nařídil, že za žádných okolností nesmí být žádný z korunních princů na území království. V roce 1901 zemřel a novým králem se stal Habibullah Khan. V roce 1912 Nadir vypomáhal afghánskému parlamentu při potlačení Chóstské rebélie. Oproti svému otci byl Habibullah velmi slabý a více jej zajímalo rybaření. Při návštěvě Britské Indie se oženil s Nadirovou sestrou; v této době se celá rodina přestěhovala do Afghánistánu. Nadir se stal ministrem obrany, zatímco se Amanulláh snažil stát se králem. Nadir a jeho bratři hráli klíčovou roli při destabilizaci vlády a začali podporovat Habibullaha.

Cesta k moci[editovat | editovat zdroj]

Po svém působení v Indii odešel Nadir do Afghánistánu, zatímco jeho dědovi Muhammadu Yahyovi Britové povolili návrat zpět do vlasti. Později se stal generálem pod vládou králem Amanullaha Khana a vedl afghánskou národní armádu v třetí Anglo-Afghánské válce. Po válce se stal mistrem obrany a v letech 1924–1926 působil také jako velvyslanec ve Francii.

Poté, co se pár paštúnských kmenů a tádžická armáda Habibullaha Kalakani vzbouřili a napadli monarchii, byl Nadir Khan poslán do exilu, jelikož s králem nesouhlasil v jeho krocích. Po svržení Amanullahovy dynastie z trůnu novým králem Habibullahem se vrátil zpět do Afghánistánu spolu se svou armádou. V říjnu 1929 jeho jednotky obsadily Kábul a střežily, dokud Nadir o dva týdny později nedorazil. Zajal rodinu Kalakani a dal vládce v listopadu 1929 spolu s bratry a dalšími devíti členy rodiny zastřelit u západní zdi královského paláce.

Král Afghánistánu[editovat | editovat zdroj]

Jako král Afghánistánu velmi rychle zrušil většinu reforem Amanullaha, ale navzdory jeho snahám obnovit armádu, která právě potlačovala povstání, jeho moc byla slabá a naopak moc náboženských a kmenových vůdců sílila. Nadir musel čelit několika povstáním, včetně revolty v Koh Daman (29.–30. června), povstání kmene Shinwari (únor 1930), tažení proti Ibrahimu Beyovi (listopad 1930 – květen 1931), hrozba Ghilzai (1931), revolta v Darre Khel (listopad 1932) a šarvátky v městě Chóst. Ve stejném roce překročila hranice sovětská armáda, pronásledující uzbeckého vůdce, jehož síly napadaly Sověty z jeho svatyně v Afghánistánu. Afghánská armáda ho v dubnu roku 1930 vytlačila zpět na sovětskou stranu hranice a na konci roku 1931 byla většina povstání potlačena.

Nadir Khan jmenoval vládu s deseti členy, většinou členy jeho rodiny, a v září roku 1930 svolal zasedání paštúnského tradičního parlamentu, které oficiálně potvrdilo jeho nástup na trůn. V roce 1931 vyhlásil v zemi novou konstituční monarchii, která se sice tvářila jako konstituční monarchie, ve skutečnosti to však byla králova oligarchie a podíl veřejnosti na politice byla jen iluze.

I když se Nadir snažil uklidnit náboženské skupiny ústavním důrazem na principy islámské ortodoxie, podnikl také řadu kroků k modernizaci Afghánistánu, i když ne tak nápadných, jako jeho předchůdce Amanullah. Nechal opravit hlavní dopravní cesty, především dálnici na severu země, která vede před Hindúkúš, a v roce 1931 pomohl k založení první univerzity na území země. Nicméně tato univerzita (dnes známá jako Kábulská univerzita) přijímala studenty až od roku 1932. Navázal obchodní vztahy s těmi zeměmi, s nimiž Amanullah navázal diplomatické vztahy po roce 1920 a s pomocí významných podnikatelů založil bankovní systém a dlouhodobé ekonomické plánování. Snahy o obnovení armády neměly okamžitý úspěch; ale v době jeho úmrtí v roce 1933 měla armáda 40 tisíc jmužů.

Atentát[editovat | editovat zdroj]

8. listopadu 1933 Nadir Khan navštívil střední školu, kde ho během maturitního ceremoniálu zastřelil Abdul Khaliqem. Abdul, původem Hazár, byl okamžitě zatčen a odsouzen k trestu smrti spolu se svými příbuznými, včetně otce a strýce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mohammed Nadir Shah na anglické Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Afghánští králové
Předchůdce:
Habibullah Kalakani
15. října 19298. listopadu 1933
Muhammad Nádir Šáh
Nástupce:
Muhammad Záhir Šáh