Přeskočit na obsah

Mradice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mradice
Základní informace
Slohnovogotický
Výstavba1802
Poloha
AdresaMradice, Postoloprty, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Mradice
Mradice
Další informace
Rejstříkové číslo památky43078/5-1276 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámeček v Mradicích stojí na západním okraji vesnice asi 3,5 kilometru jihozápadně od Postoloprt v okrese Louny. Doba jeho stavby zatím není známá, pravděpodobně pochází z přelomu 18. a 19. století. Z celého areálu se dochovala pouze hlavní zámecká budova a část parku, protože hospodářské objekty (stáje, stodola a sýpka) byly zbořeny v osmdesátých letech dvacátého století.[1] Od roku 1964 je zámek chráněn jako kulturní památka ČR.[2]

V minulosti nebyl objekt, nazývaný dnes zámkem, takto vnímán. Neplnil totiž ani funkci správní, ani rezidenční. Ponfiklova[3] ani Sommerova topografie z let 1828 a 1846 se v pasáži o Mradicích o zámku nezmiňují. V případě Sommera se mluví jen o hospodářském dvoře.[4] O zámku se nepíše ani ve Vlastivědě Žateckého okresu z let 1904–1908, kde je Mradicím věnován rozsáhlý prostor.[5] Dokonce ani akademický soupis českých památek ze 70. let minulého století o žádném zámku v Mradicích neví.[6] Nicméně od ledna 1964 je celý areál hospodářského dvora v Mradicích památkově chráněný a obytná budova v jeho rámci získala označení zámek. Památkový katalog uvádí, že zámek je datovaný do roku 1802 a že má novogotický charakter.[7] Nicméně datum se neopírá o žádný písemný doklad a s novogotickým slohem nemá existující fasáda nic společného.

Ve skutečnosti pochází první písemná zmínka o zámečku až z roku 1833.[8] Pavel Vlček ovšem připouští možnost, že budova mohla být postavena už koncem 80. let 18. století, kdy byly Mradice součástí panství Stekník a patřily hraběti Janu Kulhánkovi z Klaudenštejna.[9] Po roce 1878, kdy zámeček patřil rodině Langových, byl opatřen novogotickou fasádou. Přestavby za 1. republiky pak jeho vzhled radikálně proměnily. Od počátku 20. let 20. století probíhá rekonstrukce objektu.

  1. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-03-02]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-02]. Identifikátor záznamu 155327 : Zámek – zámeček, s omezením: bez stájí čp. 12, stodoly, sýpky. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. PONFIKL, Joseph Eduard (ed). Volständiger Umriß einer Topographie des Saazer Kreises im Königreiche Böhmen. Prag: [s.n.], 1828. 767 s. Dostupné online. S. 476. 
  4. SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen. Statistisch-topografisch dargestellt. Prag: Friedrich Ehrlich, 1846. 317 s. Dostupné online. S. 33. 
  5. TUTTE, Karl (ed). Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Saaz: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereins in Saaz, 1904. 918 s. S. 833–840. 
  6. POCHE, Emanuel (ed). Umělecké památky Čech 2. Praha: Československá akademie věd, 1978. 578 s. S. 437. 
  7. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  8. ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Louny: Nakladatelství Digon, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 139. 
  9. VLČEK, Pavel; EBEL, Martin. Mradice zámeček. Stavebně-historický průzkum. Praha: Národní památkový ústav, 1990. S. 6–7.  Rukopis uložený ve Státním okresním archivu Louny.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]