Mrač (zámek)
| Mrač | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1709 |
| Zánik | 1744 |
| Stavebník | Jan František z Vrbna a Bruntálu |
| Poloha | |
| Adresa | východní část obce, Mrač,  Česko |
| Souřadnice | 49°49′58,77″ s. š., 14°42′6,11″ v. d. |
  Mrač (zřícenina zámku) | |
| Další informace | |
| Kód památky | 15999/2-121 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Mrač) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mrač je zřícenina barokního zámku v sousedství dochované tvrze ve stejnojmenné vesnici asi 5 km severně od Benešova. Dochovaly se z něj zbytky zdí přízemí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zámek byl postaven v sousedství starší tvrze, která se po třicetileté válce nehodila k obývání. V roce 1709 jej dal postavit Norbert František Václav Bruntálský z Vrbna (1682-1729), třetí syn Jana Františka Bruntálského z Vrbna († 1705) a dědic mračského panství, pro sebe, svou manželku Marii Aloisii Kinskou z Vchynic a Tetova (1707-1786) a jejich děti.[1] Zanikl možná již v roce 1744. Architektem zámku hypoteticky mohl být Kilián Ignác Dientzenhofer, ale jeho autorství není doloženo písemnými prameny.[2] [3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Mračský zámek měl obdélný půdorys se dvěma rizality na průčelí do nádvoří. V přízemí se nacházelo 14–15 místností, které sloužily hospodářským účelům (úřední místnost, pokoje hejtmana a písaře, dvě kuchyně a komory). Obytné prostory panstva se nacházely v prvním patře.[2] Podle Augusta Sedláčka zámek nikdy nebyl dostavěn.[4]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Zřícenina zámku se nachází asi 50 m nad tvrzí a je volně přístupná.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rodokmen Bruntálských z Vrbna2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-27.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Mrač, s. 93–94.
- ↑ VILÍMKOVÁ, Milada: Stavitelé paláců a chrámů. Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Praha : Vyšehrad 1986, jej ve své monografii vůbec nezmiňuje a ruina žádné charakteristické slohové prvky nemá.
- ↑ Ottův slovník naučný, svazek 18, Praha 1901, heslo Mrač, s. 808
