Přeskočit na obsah

Morytát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prodejný výtisk morytátu (němčina)

Morytát (také Moritát) je vražedný výjev, krvavá událost a jarmareční písnička o ní.[1][2] Akademický slovník cizích slov zužuje význam slova morytát; ten vysvětluje jako zastaralý výraz pro jarmareční píseň.[3] Předchozí Klimešův slovník rovněž považuje slovo za zastaralé, ale s významem „vražda; jarmareční píseň o vraždě“.[4] Od nepaměti si pouliční zpěváci kramářských písní přivydělávali prodejem jednotlivě tištěných textů (mezi nimž byly i morytáty) a to nejen na jarmarcích.

Původ slova

[editovat | editovat zdroj]

V češtině se z hlediska etymologie jedná o germanismus od výrazu Mordtat.[1] V němčině je původ slova nejasný.

Morytát představuje důležitý člen ve vývoji, který sahá od Homéra k Bertu Brechtovi… Jak se zdá, lze pojem „morytát“ vysvětlit z latinského slova „mores“, tedy v morytátu lze poznati primitivní epiku, která se zabývá mravy nebo jejich úpadkem, taky lze odvoditi morytát od latinského „mors“ a v morytátech potom viděti rýmovaná vysvětlení případů smrti, které vyvolávají děs, konečně mnozí experti se kloní k názoru, že v morytátu poznávají hebrejský kmen „more“, znamenající strach a hrůzu a užívaný v gaunerské hantýrce; v každém případě však je morytát bezprostřední poetická reakce lidové fantazie na jistou událost, která fantazii vzrušila, protože ta událost odporuje mravnímu řádu, má co dělat s náhlou smrtí a vyvolává úzkost a leknutí. Není pochyby, že ony písně, které tvoří praformy Iliady, byly nepochybně morytáty, a smrt Siegfriedova je zrovna tak opěvována jako zánik Burgundů… Fontaine a Schiller psali dojemné morytáty… Tak jest plně objasněna cesta, která vede od morytátů k Song opeře našeho věku a vůbec k modernímu literárnímu kabaretu. Dnes tak interesantní zpěvy Calypso koneckonců nejsou nic jiného než docela primitivní morytáty.

Theodor F. Meysels, v předmluvě ke knize Schauderhafte Moritaten, Residenz Verlag, Salzburg, 1962.

Písně

[editovat | editovat zdroj]

Texty morytátů, které pojednávají o skutečných osobách, často neodpovídají skutečným událostem a v lidové slovesnosti v průběhu času nabyly různých podob. Příklady:

  • O Martinovi Leciánovi bylo v roce 1927 napsáno 455 článků a jeho věhlas se promítl i do písní, např.: Jak to skončí, chce-li panna za muže jen Leciána: tato píseň jistě zkruší i silnější štaturu od autora Jana Filipínského.[5][6] Morytát O chycení Leciána s Dedkem je parodický.[7]
  • O Václavovi Babinském se zpívá morytát Na kopečku v Africe; od reality byl příběh velmi odkloněn a časem se text různě měnil.[8][9]
  • O podlém Karafiátovi a nebohé Růženě se zpívá ve vyšehradském vánočním morytátu...[10]

Fiktivní postavy obsahují morytáty: Mackie Messer, Hey Joe, Kanonýr Jabůrek, Tydlitát...[11][12] Hrdinou morytátu Škrhola je pimprle.[13]

Německé morytáty zhudebnil Gustav Mahler v cyklu Chlapcův kouzelný roh.[14][15]

Události

[editovat | editovat zdroj]

V české beletrii se výraz „morytát“ vyskytuje v názvech knih:

V hojné míře lze mnohé příběhy brakové literatury a thrillerů zařadit mezi (zastaralé) morytáty.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Velký slovník cizích slov: rčení a zkratek v jazyce psaném i mluveném ze všech oborů lidského vědění a konání. Příprava vydání Vilém Pech. Praha: Kvasnička a Hampl, 1948. 809 s. S. 476. 
  2. ↑ Příruční slovník jazyka českého [online]. 1935–1957 [cit. 2024-06-03]. Kapitola Morytát, moritát. Dostupné online. 
  3. ↑ Akademicky slovník cizích slov. Příprava vydání Věra Petráčková, Ustav pro Jazyk Český. Vyd. 1 (dotisk). vyd. Praha: Acad. Praha 834 s. ISBN 978-80-200-0982-1. S. 511. 
  4. ↑ KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 791 s. S. 460. 
  5. ↑ M. Lecián. Bulvárem vytvořený český Jánošík. Na jeho popravu se sjely davy - Médium.cz. medium.seznam.cz [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ VITÁSKOVÁ, Anna. Martin Lecián – lupičská legenda Moravy. S. 38–64. XX. kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů [online]. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, 2018 [cit. 2024-06-03]. S. 38–64. Dostupné online. 
  7. ↑ O chycení Leciána s Dedkem (). Časová píseň [online]. Jos. Píta, asi 1930 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Na kopečku v Africe – Nesmrtelnost chrousta [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ BYSTROV, Michal. Na kopečku v Africe. kulturní magazín Uni [online]. 2010-11-02 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vánoční morytát z Vyšehradu: O podlém Karafiátovi a nebohé Růženě - Pražské příběhy. https://www.prazskepribehy.cz/ [online]. 2022 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Šlapeto - Písně. www.slapeto.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ FIALA, https://www karaoketexty cz; Marek. Šlapeto - Tydlitát. KaraokeTexty.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ FIALA, https://www karaoketexty cz; Marek. Jiří Šlitr - Škrhola. KaraokeTexty.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ KUČEROVÁ, Magdaléna. Písňová tvorba Gustava Mahlera [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, 2012 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ MUSICAL-OPERETTA. Plzeňská filharmonie zahajuje novou sezónu [online]. 2022-09-21 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ HRABAL, Bohumil. Morytáty a legendy. [s.l.]: [s.n.], 1968. 151 s. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GRÁBLOVÁ, Kristýna. Odraz slezských válek v kramářských písních a výuka české barokní literatury a kramářské písně jako její součást. Brno, 2020 [cit. 2024-07-22]. 74 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Michaela Soleiman pour Hashemi. Dostupné online.
  • HOLUBEC, Jakub. Tematizace živelních katastrof v kramářských písních. Brno, 2020 [cit. 2024-07-22]. 71 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Hana Bočková. Dostupné online.
  • KOCMANOVÁ, Petra. Život Panny Marie v českých kramářských písních a anglických broadside ballads. Brno, 2023 [cit. 2024-07-22]. 59 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Marie Hanzelková. Dostupné online.
  • MALÍNKOVÁ, Zdeňka. Přírodní katastrofy v kramářských písních. Brno, 2015 [cit. 2024-07-22]. 72 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Hana Bočková. Dostupné online.
  • RAMPÁČEK, Patrik. Oběti a pachatelé v morytátech. Brno, 2024 [cit. 2024-07-22]. 45 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Marie Hanzelková. Dostupné online.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Morytát&oldid=24110414“