Molo v Blankenberge
Molo v Blankenberge | |
---|---|
![]() Molo v roce 2007 | |
Účel stavby | |
V současné době turistická atrakce, kino, restaurace, výstavní prostory | |
Základní informace | |
Sloh | art deco |
Architekt | Jules Soete |
Výstavba | 1894 |
Přestavba | 1933, 1999 |
Materiál | Beton |
Poloha | |
Adresa | Zeedijk 261, Blankenberge, ![]() |
Ulice | Zeedijk 261 |
Souřadnice | 51°19′17,4″ s. š., 3°8′11″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Molo v Blankenberge je molo a vlámská národní památka v belgickém městě Blankenberge. Bylo postaveno v roce 1933 podle návrhu architekta Julese Soeteho. Je vyrobena z betonu a vyčnívá 350 metrů do Severního moře. Molo v Blankenberge bylo prvním molem na atlantickém pobřeží kontinentální Evropy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Blankenberge_pier_1906.jpg/220px-Blankenberge_pier_1906.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/The_pier%2C_Blankenberghe%2C_Belgium_LOC_3887199828.jpg/220px-The_pier%2C_Blankenberghe%2C_Belgium_LOC_3887199828.jpg)
V roce 1873 předložil Londýňan John Hendrey městu Blankenberge první návrh na vybudování mola v blízkosti Kerkstraatu. Městská rada to odmítla, protože hrozilo, že centrální implantace rozdělí přímořské letovisko. Návrhy z let 1881 (Tackels) a 1883 (James Brunlees) byly rovněž zamítnuty.
První stavba (1894-1914)[editovat | editovat zdroj]
Inženýr E. Wyhowski a architekt E. Hellemans vypracovali v roce 1888 návrh mola na východní straně pláže. Tentokrát město Blankenberge souhlasilo. V únoru 1894 se stavitel Monnoyer pustil do práce a již v neděli 12. srpna 1894 se po litinovém molu v secesním stylu prošli první návštěvníci. Osmiboká plošina na konci nesla elegantní pavilon ze skla a kovu.[1]
Molo se ukázalo být velkou atrakcí, ale vydrželo pouze 20 let. Dne 15. října 1914 ji němečtí okupanti zapálili. Zničení bylo prezentováno jako obranné opatření.
Druhá stavba (1933)[editovat | editovat zdroj]
Po první světové válce hledala městská rada Blankenberge řešení pro ošklivý skelet zničeného mola. Stavbu koupili od bývalého majitele za 435 000 franků a kompenzace ve výši 900 000 franků umožnila vypracovat plány na výstavbu nového mola. V roce 1930 se město rozhodlo postavit nové molo samo. Ředitel mostů a silnic Jules Soete za asistence profesora G. Magnela a gentského architekta A. Bouqueta vypracoval návrh mola ve stylu art deco. Oficiální otevření se konalo 9. července 1933.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Blankenberge_pier_1919.jpg/220px-Blankenberge_pier_1919.jpg)
První čtyři roky sídlil na molu zábavní park Luna Staar. Od roku 1938 přešla koncese do rukou G. Mathoneta a L. Van Bladera, ale vypuknutí druhé světové války byl provoz přerušen. Během německé okupace Belgie byly na konci mola rozmístěny německé jednotky. V roce 1943 německý seržant Karl-Heinz Keseberg ignoroval rozkaz svých nadřízených molo zničit. Mezi Kesebergem a radnicí města tak přetrvávalo přátelské pouto, v roce 1994 byl dokonce vyznamenán a při slavnostním znovuotevření v roce 2003 odpaloval ohňostroj.[2][3]
V letech 1999 až 2003 bylo molo po zjištění hniloby betonu rozsáhle renovováno. V rámci renovace byla ve vodě vybudována další patra, což nezlepšilo stabilitu ani průhlednost konstrukce. Renovace stála cca 4,9 milionu euro.[2] V roce 2004 bylo molo chráněno jako památka. Z mola se stal zábavní komplex s několika restauracemi, sálem a výstavními prostory.[4]
Do roku 2025 by měla být stavba zrenovována do původního stavu z roku 1933.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Piere (Blanknberge) na západovlámské Wikipedii a Pier van Blankenberge na nizozemské Wikipedii.
- ↑ Historie mola v Blankenbirge, Dostupné online
- ↑ a b Gerenoveerde pier opent de deuren. De Standaard [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Gerenoveerde pier opent de deuren. Het Nieuwsblad [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Belgium Pier. www.belgiumpier.be [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Belgium Pier. Toerisme Blankenberge [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Molo v Blankenbirge na Wikimedia Commons