Mohamed Oufkir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mohamed Oufkir
Stranická příslušnost
Členství Istiqlal

Narození 14. května 1920
Rabat
Úmrtí 16. srpna 1972 (ve věku 52 let)
Rabat
Děti Malika Oufkir
Profese politik a voják
Ocenění Válečný kříž 1939–1945
Válečný kříž za operace na vnějších bojištích
rytíř Čestné legie
důstojník Řádu čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Generál Mohammad Oufkir (Ufkír) (1920?, Rabat16. srpna 1972) byl marocký berberský politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jako pravá ruka krále Hasana II. v šedesátých a sedmdesátých letech byl ministrem vnitra. V roce 1971 došlo k pokusu o státní převrat. V průběhu oslav královských narozenin vnikli do paláce ve Skirátu studenti dvou ročníků královského učiliště pro poddůstojníky. Povraždili stovky hostů a příslušníků dvora. Duší tohoto spiknutí byl generál Madbúch. Po této události byl generál Oufkir jmenován ministrem obrany a do čela hlavního štábu královského letectva. Dozíral na armádu a policii. Silou potlačil politické protesty pomocí policie a vojenských složek. Následujícího roku došlo k dalšímu pokusu o státní převrat. Dne 16. srpna 1972 bylo královo letadlo vracející se z Paříže pronásledováno stíhačkami F5 marocké armády. Král bezpečně přistál na letišti v Rabatu. Ihned potom byl generál za nejasných okolností zabit pěti výstřely. Oficiální marocké zdroje uvádějí, že generál spáchal sebevraždu.[1][2]

Členové generálovy rodiny: manželka Fatema Oufkir, děti Malika (18 let), Abdellatif (2 roky), Muna-Inan (změnila si jméno na Maria) (9 let), Sukaina (10 let), Raúf a Myriam byli uvězněni spolu s Ašurou a Halimou (původně služebnými), které se dobrovolně rozhodly zůstat s rodinou. V nelidských podmínkách strávili ve vězení 15 let. V roce 1987 se některým z nich podařilo utéct a kontaktovat redaktora pařížského RFI. Poté se celá rodina ocitla v domácím vězení, kde strávili dalších čtyři a půl let. Většině rodiny bylo povoleno odcestovat s Maroka, manželka Fatema s nejmladším synem Abdellatifem jsou stále v Maroku.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MELDON, Jerry. Our Man in Morocco [online]. The Consortium for Independent Journalism, 1999-09-17 [cit. 2007-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Morocco of Muhammad VI. The Estimate. July 1999, roč. XI, čís. 16. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SMITH, Stephen. Oufkir, un destin marocain. [s.l.]: Hachette Littératures, 2002. ISBN 2012790488, ISBN 9782012790483. OCLC 422133613 
  4. PENNELL, C. R. Morocco Since 1830: A History. [s.l.]: Hurst 494 s. Dostupné online. ISBN 9781850652731. S. 267. (anglicky) Google-Books-ID: g9Mu0faODjsC. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]