Mohamed Oufkir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mohamed Oufkir
Stranická příslušnost
Členství Istiqlal

Narození 14. května 1920
Rabat
Úmrtí 16. srpna 1972 (ve věku 52 let)
Rabat
Profese politik a vojenská osoba
Ocenění Válečný kříž 1939–1945
Válečný kříž zahraničních tažení
rytíř Čestné legie
důstojník Řádu čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Generál Mohammad Oufkir (Ufkír) (1920?, Rabat16. srpna 1972) byl marocký berberský politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jako pravá ruka krále Hasana II. v šedesátých a sedmdesátých letech byl ministrem vnitra. V roce 1971 došlo k pokusu o státní převrat. V průběhu oslav královských narozenin vnikli do paláce ve Skirátu studenti dvou ročníků královského učiliště pro poddůstojníky. Povraždili stovky hostů a příslušníků dvora. Duší tohoto spiknutí byl generál Madbúch. Po této události byl generál Oufkir jmenován ministrem obrany a do čela hlavního štábu královského letectva. Dozíral na armádu a policii. Silou potlačil politické protesty pomocí policie a vojenských složek. Následujícího roku došlo k dalšímu pokusu o státní převrat. Dne 16. srpna 1972 bylo královo letadlo vracející se z Paříže pronásledováno stíhačkami F5 marocké armády. Král bezpečně přistál na letišti v Rabatu. Ihned potom byl generál za nejasných okolností zabit pěti výstřely. Oficiální marocké zdroje uvádějí, že generál spáchal sebevraždu.[1][2]

Členové generálovy rodiny: manželka Fatema Oufkir, děti Malika (18 let), Abdellatif (2 roky), Muna-Inan (změnila si jméno na Maria) (9 let), Sukaina (10 let), Raúf a Myriam byli uvězněni spolu s Ašurou a Halimou (původně služebnými), které se dobrovolně rozhodly zůstat s rodinou. V nelidských podmínkách strávili ve vězení 15 let. V roce 1987 se některým z nich podařilo utéct a kontaktovat redaktora pařížského RFI. Poté se celá rodina ocitla v domácím vězení, kde strávili dalších čtyři a půl let. Většině rodiny bylo povoleno odcestovat s Maroka, manželka Fatema s nejmladším synem Abdellatifem jsou stále v Maroku.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
FrancieFrancie Francie Legion Honneur Chevalier ribbon.svg rytíř Řádu čestné legie 1947
Legion Honneur Officier ribbon.svg důstojník Řádu čestné legie 1949
Croix de Guerre 1939-1945 ribbon.svg Croix de guerre 1939–1945
Croix de Guerre des Theatres d'Operations Exterieurs ribbon.svg Válečný kříž zahraničních tažení[3]
Spojené královstvíSpojené království Spojené království Silver Star Medal ribbon.svg Stříbrná hvězda[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MELDON, Jerry. Our Man in Morocco [online]. The Consortium for Independent Journalism, 1999-09-17 [cit. 2007-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Morocco of Muhammad VI. The Estimate. July 1999, roč. XI, čís. 16. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SMITH, Stephen. Oufkir, un destin marocain. [s.l.]: Hachette Littératures, 2002. ISBN 2012790488, ISBN 9782012790483. OCLC 422133613 
  4. PENNELL, C. R. Morocco Since 1830: A History. [s.l.]: Hurst 494 s. Dostupné online. ISBN 9781850652731. S. 267. (anglicky) Google-Books-ID: g9Mu0faODjsC. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]