Mare Tranquillitatis
Mare Tranquillitatis (česky Moře klidu) je měsíční moře nacházející se ve východní části přivrácené strany Měsíce. Jeho selenografické souřadnice jsou 8,5° S, 31,4° V. Má přibližně kruhový tvar s průměrem 873 km.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
V této oblasti se nachází jeden z měsíčních masconů. Mare Tranquillitatis je obklopeno několika dalšími měsíčními moři. Jihovýchodně je Mare Fecunditatis, na severovýchodě Mare Crisium, na severozápadě Mare Serenitatis a na jihu Mare Nectaris.
Uvnitř moře leží celá řada kráterů, např. Maskelyne, Sinas, Cauchy, Ritter, Sabine, Arago, Manners, Maclear, Ross, Carrel, Jansen, Plinius a další.[2][3] V jeho západní části lze nalézt rozsáhlou síť mořských hřbetů, jejíž součásti je útvar Lamont.[2] Ve východní části je zajímavý kráter Cauchy, jenž leží mezi zlomem Rupes Cauchy a brázdou Rima Cauchy. Tyto útvary jsou vůči sobě téměř rovnoběžné. Jižně od Rupes Cauchy lze nalézt dvojici lunárních dómů (což je druh štítové sopky) Cauchy ω (Cauchy Omega) a Cauchy τ (Cauchy Tau).[3]
Expedice[editovat | editovat zdroj]
V oblasti Mare Tranquillitatis dopadly americké sondy Ranger 6, Ranger 8 [2], přistála další americká sonda Surveyor 5 (11. září 1967) [2] a tři výpravy mise Apollo – Apollo 11 (20. července 1969) [2], Apollo 17 a Apollo 16. Z této oblasti pochází minerál tranquillityit, který na Zemi dopravila posádka Apolla 11.[4]
Mare Tranquillitatis v kultuře[editovat | editovat zdroj]
- Moře klidu je zmíněno ve vědeckofantastickém románu britského spisovatele Arthura C. Clarka Měsíční prach.[5]
- Moře klidu se objeví i v epizodě Na Měsíc a dál amerického animovaného seriálu Futurama.[6]
- Moře klidu se vyskytuje v románu Nekonečno vítá ohleduplné řidiče dvojice britských autorů Rob Grant a Doug Naylor.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MARE TRANQUILLITATIS Archivováno 13. 10. 2008 na Wayback Machine., NASA.gov (anglicky)
- ↑ a b c d e Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Arago, str. 96, č. mapového listu 35, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Cauchy, str. 98, č. mapového listu 36, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ Prohlídka Měsíce: Vznik Měsíce. mesic.astronomie.cz [online]. [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-30.
- ↑ CLARKE, Arthur Charles. Měsíční prach. Praha: Baronet, 2000. ISBN 80-7214-266-6. Kapitola první, s. 8.
- ↑ Futurama, epizoda S1E2 Na Měsíc a dál, v čase 08:47
- ↑ GRANT, Rob; NAYLOR, Doug. Červený Trpaslík: Nekonečno vítá ohleduplné řidiče. Redakce Miloš Urban, Milan Dorazil; překlad Ladislav Šenkyřík; Obálka Matouš Přikryl; Graficky upravil Pavel Zelenka. [s.l.]: Argo, 2002. 216 s. ISBN 80-7203-411-1. - strana 17
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mare Tranquillitatis na Wikimedia Commons - Mare Tranquillitatis, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- Mare Tranquillitatis Archivováno 9. 8. 2013 na Wayback Machine., NASA.gov (anglicky)
- LAC 61, východní část Mare Tranquillitatis, mapa 1:1 000 000 (Mercatorovo zobrazení)
