Miroslav Brabec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reverendus Dominus
Miroslav Brabec
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Svěcení
Kněžské svěcení 6. června 1943 Libáň
Osobní údaje
Datum narození 26. října 1919
Místo narození Dolní Počernice
Datum úmrtí 17. dubna 1998 (ve věku 78 let)
Místo úmrtí Stará Boleslav
Místo pohřbení Stará Boleslav
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

R.D. Miroslav Brabec (26. října 1919[1] Dolní Počernice[2]17. dubna 1998[1] Stará Boleslav[3]) byl český římskokatolický kněz,[1] osobní arciděkan[3] a osoba pronásledovaná komunistickým režimem.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Na kněze byl vysvěcen 6. června 1943[4] v Libáni. Působil v celé řadě farností litoměřické diecéze. Nejdříve to bylo ve farnostech Lysá nad Labem a Všejany, které spadaly do Nymburského vikariátu.[3] Po roce 1945 byl členem ČSL. V roce 1949 četl v kostele 1. pastýřský list čsl. biskupů namířený proti postupujícímu náboženskému útlaku.[1] Stalo se tak po 1. červenci 1948 kdy byl duchovním správcem děkanství v Doksech[5] a také spravoval od 23. července 1948 farnost Kruh. Na ONV v Doksech mu za to byla vyměřena pokuta tři tisíc korun československých. V březnu 1951 byl z Doks přeložen do Frýdlantského výběžku.[1] Od 1. března 1951 působil v Raspenavě a od 1. července 1952 v Novém Městě pod Smrkem.[3] 24. září 1952 byl zatčen orgány KS StB Liberec. Za vinu se mu kladlo, že vyzýval snoubence, aby po sňatku na MNV uzavírali i církevní sňatek. Dále, že vedl mládež k „americkému způsobu života“ tzn., že dával dětem na hraní indiánské čelenky a pistolky; rozbíjel pionýrské kroužky tím, že požadoval na ministrantech, aby se účastnili ministrantských cvičení na úkor akcí pořádaných Pionýrskou organizací a podobné záležitosti. Navíc jej kostelník z Raspenavy (člen KSČ, kterému Brabec nedůvěřoval pro jeho opilství) křivě obvinil z krádeže kostelního prádla. Lidovým soudem ve Frýdlantu byl dne 13. října 1953 odsouzen pro trestné činy krádeže a zneužití náboženské funkce na 2,5 roku odnětí svobody nepodmíněně. U odvolacího řízení mu byl nakonec trest snížen na 1,5 roku odnětí svobody. Křivé obvinění z krádeže se totiž podařilo vyvrátit. Z vězení byl propuštěn dne 21. prosince 1953.[1] Od 30. prosince 1953 do 29. prosince 1956 byl duchovním správcem ve Mcelích. V letech 1956 až 1979 působil ve farnosti Rejšice. Dále ve farnosti Luštěnice a na závěr působil v období kolem sametové revoluce jako výpomocný duchovní ve farnosti Loučeň. Svůj život dožil v Kněžském domově ve Staré Boleslavi, kde ve věku nežitých 79 let zemřel. Pohřben byl po zádušní mši svaté 24. dubna 1998 ve Staré Boleslavi.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g FORMÁNKOVÁ, Pavlína; KREMLIČKOVÁ, Ladislava. Securitas imperii 11. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2005. Dostupné online. ISBN 80-86621-16-2. Kapitola 424, s. 72-73. 
  2. Přehled kněží působicích v mcelské farnosti) [online]. Římskokatolická farnost Mcely [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Personalia. ACEL. 1998, čís. 5, s. 29. 
  4. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. 
  5. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2017. 

Související články[editovat | editovat zdroj]