Mirko Virius

Mirko Virius
Narození	28. října 1889 ; Đelekovec
Úmrtí	1943 (ve věku 53–54 let) ; Zemun
Povolání	malíř
Ovlivněný	Ivan Generalić
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Mirko Virius (28. října 1889 Đelekovec – 1943 Zemun) byl chorvatský malíř.

Jako umělec byl samoukem – absolvoval pouze čtyři třídy základní školy a většinu života pracoval v zemědělství, kromě doby, kdy bojoval v první světové válce a upadl do ruského zajetí. Od roku 1936 patřil spolu s Ivanem Generalićem a Franjem Mrazem ke skupině naivních malířů, kterou ve vesnici Hlebine založil Krsto Hegedušić, zúčastnil se i jejich první společné výstavy v záhřebském salonu Ullrich.^[1] Náměty obrazů čerpal z venkovského života, mnohdy šokoval otevřeným zobrazením lidské bídy. Byl stoupencem Chorvatské rolnické strany, za druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti a byl zavražděn v koncentračním táboře Sajmište.^[2]

Kritik Josip Depolo ho nazval „podrávský Giotto“.^[3] Darko Pernjak o něm napsal životopisný román. Ivan Generalić mu věnoval svůj obraz Smrt Viriusa.