Milecastle 0
| Milecastle 0 | |
|---|---|
 Pokud pevnůstka Milecastle 0 existovala, bylo na tomto místě | |
| Účel stavby | |
vojenský | |
| Základní informace | |
| Sloh | římská vojenská architektura |
| Výstavba | pokud byla postavena, pak dříve než pevnost Segedunum |
| Poloha | |
| Adresa | Hadriánův val,  Spojené království |
| Souřadnice | 54°59′16,48″ s. š., 1°31′56,32″ z. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milecastle 0 je pouze předpokládaná mílová pevnost (milecastle) římského Hadriánova valu, která možná předcházela pevnosti Segedunum. Její existenci sice navrhl historik Peter Hill[1], avšak žádný důkaz o ní dosud nebyl nalezen. Není známo, zda rozhodnutí zřídit pevnosti na linii valu je starší než rozhodnutí val o prodloužit do Wallsendu, takže je možné, že tato pevnost nebyla vůbec postavena.
Výstavba[editovat | editovat zdroj]
O výstavbě pevnosti Milecastle 0 není nic známo.
Vykopávky a výzkum[editovat | editovat zdroj]
Nebyly provedeny žádné vykopávky, ani žádný výzkum zaměřený konkrétně na Milecastle 0. Ani při vykopávkách v pevnosti Segedunum nebyly zatím nalezeny žádné důkazy.
Přidružené věže[editovat | editovat zdroj]
Každá mílová pevnost Hadriánova valu měla dvě přidružené věže. Byly umístěny ve vzdálenosti přibližně jedné třetiny a dvou třetin římské míle na západ od příslušné pevnosti, odkud pravděpodobně pocházela její posádka.
Věžičky spojené s Milecastle 0 nesou označení vížka 0A a vížka 0B.
Vížka 0A[editovat | editovat zdroj]
O této strážní věži není nic známo, předpokládá se, že se nacházela na 54°59′14″ s. š., 1°32′12″ z. d.
Vížka 0B[editovat | editovat zdroj]
Turret 0B (St Francis) se nachází východně od St Francis Community Centre.[2] Poprvé si jí všiml John Horsley v roce 1732, který si ji ale spletl s Milecastle 1 a někdy je označována Horseley's Milecastle 1.[3] Eric Birley (který ji pokládal za Milecastle 1) se domníval, že ji znovu objevil Canon Fowler v roce 1877[4] and the structure was also recorded (and identified as a Turret) by John Collingwood-Bruce[5] a také ji zaznamenali (a identifikovali jako věžičku) John Collingwood-Bruce a Robert Blair[6], když byla objevena při kopání základů „Grange“. Vížku potvrdila Grace Simpsonová s odkazem na článek v Evening Chronicle ze dne 15. srpna 1936, který popisoval rozšíření Stotts Road, Walkera, který přeťal římský val a jednu z jejích věžiček poblíž Grange. Kameny z věže byly později přesunuty do areálu Carville Chapel, kde je na zahradě použili při budování skalky.[7]
Jediná část této věže byla vykopána v roce 1978. Umístění: 54°59′7″ s. š., 1°32′36″ z. d.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milecastle 0 na anglické Wikipedii.
- ↑ Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne. Archaeologia Aeliana : or miscellaneous tracts relating to antiquity (5th Series - Vol. 29 - 2001). [s.l.]: Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne, 2001. S. 3–18.
- ↑ BREEZE, David J. Handbook to the Roman Wall (14th Revised edition - Nov 2006). [s.l.]: Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne, 1934. ISBN 0-901082-65-1.
- ↑ HORSLEY, John. Britannia Romana. [s.l.]: John Osborne and Thomas Longman, 1732.
- ↑ Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne. Archaeologia Aeliana : or miscellaneous tracts relating to antiquity (4th Series - Vol. 38 - 1960). [s.l.]: Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne, 1960. S. 40–46.
- ↑ Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne. Archaeologia Aeliana : Proceedings of the Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne (Vol. 2 - 1886). [s.l.]: Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne, 1886. S. 190.
- ↑ BLAIR, Robert. Handbook to the Roman Wall (4th edition). [s.l.]: Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne, 1895. S. 40–46.
- ↑ Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne. Archaeologia Aeliana : or miscellaneous tracts relating to antiquity (5th Series - Vol. 3 - 1975). [s.l.]: Society of Antiquaries of Newcastle upon Tyne, 1975. S. 105–115.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Daniels, Charles (1979), "Review: Fact and Theory on Hadrian's Wall", Britannia, 10: 357–364, JSTOR 526069