Mikuláš Šúd ze Semanína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mikuláš Šúd ze Semanína
Možná podoba znaku Mikuláše Šúda ze Semanína
Možná podoba znaku Mikuláše Šúda ze Semanína
Narození1490
Litomyšl
Úmrtí23. dubna 1557 (ve věku 66–67 let)
Praha
Povoláníastronom
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Šúd za Semanína (Nicolaus Lythomisslensis a Semanina; okolo 1490, Semanín23. dubna 1557, Praha) byl český astronom, děkan fakulty svobodných umění Univerzity Karlovy, později vydavatel astrologických předpovědí a kalendářů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš Šúd byl synem litomyšlského měšťana Jana Šúda († 1522) a v literatuře je Litomyšl někdy uváděna jako místo jeho narození;[1] údajně ale ještě po roce 1945 stál v Semaníně dům, na jehož trámu bylo vyryto, že se zde narodil Mikuláš Šúd ze Semanína.

Mikuláš studoval na pražské univerzitě, kde se stal v roce 1510 bakalářem a v roce 1515 mistrem. V letech 1515–1524 na ní působil jako profesor, vážený pro znalost klasických jazyků, matematiky a hvězdářství. V roce 1521 byl jmenován děkanem artistické fakulty. V roce 1525 z univerzity odešel, aby se mohl oženit. V té době získal od krále Ludvíka Jagellonského erb a přídomek „ze Semanína“.

Jako znalec matematiky a hvězdářství se zabýval také tehdy oblíbenou astrologií. V roce 1525 předpověděl neštěstí králi Ludvíkovi a ten o rok později v bitvě u Moháče skutečně zemřel. Roku 1555 údajně předpověděl Šúd příchod jesuitů do Čech.

Získal privilegium vydávat kalendáře, tituláře a almanachy a spolupracoval s mnohými pražskými tiskárnami. V roce 1547 vydal u tiskaře Ondřeje Kubše Formy a notule listův všelijakých. Přitom:  Titulář stavův, duchovního i světského (tento titulář byl jakýmsi předchůdcem encyklopedií typu „Kdo je kdo“, v průběhu druhé poloviny 16. století pak vyšel ještě několikrát).[2][3]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Obrazové znamení a přídomek „ze Semanína“ obdrželi společně Mikuláš Šud a Daniel ze Semanína majestátem krále Ludvíka Jagellonského, vydaným v roce 1525 v Budíně. Známé popisy erbu se poněkud odlišují, ale vždy se uvádí štít rozdělený na dvě poloviny, zlatou a červenou; ve zlaté kozorožec s rybím ocasem, v červené bílý pruh s pěti zlatými hvězdami.[4] Z této podoby je odvozen i znak a prapor obce Semanín.

Některá vydaná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Nová pranostika s divnými proroctvími (na desetiletí 1541–1550, věnováno Arnoštovi Krajíři z Krajku)
  • Výklad čtení a epištol nedělních
  • Formy a notule listův všelijakých. Přitom: Titulář stavův, duchovního i světského (1547)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Šúd ze Semanína, Mikuláš, asi 1490-1557 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  2. Mikuláš Šúd ze Semanína. web.math.muni.cz [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  3. Šúd ze Semanína, Mikuláš - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  4. 21. Erb rodu ze Semanína :: Historie Semanína. historie-semanin.webnode.cz [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RYBIČKA, Antonín. M. Mikuláš Šud z Semanína, hvězdář český. Živa. 1861, roč. 9, čís. 4, s. 321. 
  • Ottův slovník naučný. Díl 24. Staroženské-Šyl. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. Dostupné online. S. 832. 
  • VETTER, Quido. Šest století matematického a astronomického učení na Univerzitě Karlově v Praze. 1. vyd. [s.l.]: Věstník KSČN, 1952. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]