Přeskočit na obsah

Michalská (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michalská
Pohled na ulici od Uhelného trhu
Pohled na ulici od Uhelného trhu
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
Část obceStaré Město
Poloha
Začíná naUhelný trh
Končí naHlavsova
Další údaje
PSČ110 00
Kód ulice456209
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michalská ulice na Starém Městě v Praze spojuje Uhelný trh a Hlavsovu uličku. Dříve vedla až na Staroměstské náměstí, později bylo vyústění zastavěno Richterovými domy. Název dostala podle kostela svatého Michaela archanděla postaveného v 2. polovině 12. století.[1]

Historie a názvy

[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Michaela archanděla byl postaven ve 12. století v románském slohu v kupecké osadě u tržiště, přiléhal k němu hřbitov. Po zrušení hřbitova, ke kterému došlo zřejmě po velkém požáru Prahy, byly náhrobní kameny použity jako stavební materiál na dostavbu poškozených domů, jak dokládá nález v domu č.21. Původní název ulice byl "U svatého Michala", "Za svatým Michalem", dočasně v 60. letech 18. století se nazývala "Melounová" podle domu U Zlatého melouna na čísle 12, pak už má název jen "Michalská".[2] Některé domy mají románské sklepní základy. V období raného a vrcholného středověku, kdy hlavní obytnou čtvrtí byla Malá Strana a okolí Vyšehradu, bylo území okolo Rynku (Staroměstského náměstí) vyhrazeno kupcům a dílnám. V písemných pramenech 12. stol. máme zmínky o soustředění německých kupců do prostoru kolem tržiště. Je zřejmé, že vlastníky budov byli právě z velké části německy mluvící kupci a obchodníci. S provozem tržiště byl spojen i velký přepravní ruch s mnoha povozy. Bylo třeba opravovat sedla a postroje, okovávat koně a vozy - kola povozů se okovávala železnými pláty. Byly tu bednáři, jircháři (kožedělci), jejichž dílny při zpracovávání kůže odporně páchly, a také kováři, kteří pracovali s otevřeným ohněm, který vydával štiplavý kouř. V Michalské ulici byly obě tyto živnosti přítomny. Kovárna byla zřejmě v domě U Zlatého půlkola (Michalská 21) a ve vedlejším domě U železných vrat. Pro svůj provoz používaly dřevěné uhlí, pálené v milíři na nedalekém Uhelném trhu. Většina oken byla orientována do dvora, takže z ulice či náměstí takový dům musel vypadal jako menší pevnost. Uvažuje se, že přízemní část sloužila jako dílna, skladiště a zároveň prostor k obchodním transakcím, v prvním a druhém patře byly soukromé místnosti, kde bydlela rodina.

Pro nebezpečí požárů a zejména po velkém požáru Starého města a Petrské vsi na pravém břehu Prahy roku 1689, kdy shořelo 766 obytných domů, byly kovárny odsunuty za hradby. V průběhu staletí a zejména při regulaci Vltavy se zvedla úroveň chodníku o více než metr, jak je vidět u paty gotického portálu kostela Sv.Michaela Archanděla. Původní přízemní prostory domů v Michalské ulici se staly sklepními prostory, většina domů má tedy dvoupodlažní sklepy.

V 18. a 19. století se Michalská ulice vyprofilovala jako místo s koženým zbožím a kožešinami, kde se dají koupit jelenicové rukavice, norkové či persiánové pláště nebo beránčí kožešiny do kočárů.

Budovy, firmy a instituce

[editovat | editovat zdroj]
  1. Archivovaná kopie. previous.npu.cz [online]. [cit. 2018-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-13. 
  2. Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-12. 
  3. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38491%2F1-211&presenter=ElementsResults
  4. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38594%2F1-272&presenter=ElementsResults
  5. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38493%2F1-212&presenter=ElementsResults
  6. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38495%2F1-213&presenter=ElementsResults
  7. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38592%2F1-271&presenter=ElementsResults
  8. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=44520%2F1-227&presenter=ElementsResults
  9. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38590%2F1-270&presenter=ElementsResults
  10. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38588%2F1-269&presenter=ElementsResults
  11. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38511%2F1-221&presenter=ElementsResults
  12. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38497%2F1-214&presenter=ElementsResults
  13. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38507%2F1-219&presenter=ElementsResults
  14. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38501%2F1-216&presenter=ElementsResults
  15. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38505%2F1-218&presenter=ElementsResults
  16. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38527%2F1-232&presenter=ElementsResults
  17. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38503%2F1-217&presenter=ElementsResults
  18. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38538%2F1-239&presenter=ElementsResults
  19. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38207%2F1-34&presenter=ElementsResults

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Michalská, s. 733–738. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]