Merkur (mytologie)
_relief.jpg)
Merkur, latinsky Mercurius, je římský bůh obchodu. Velký význam získal pod řeckým a etruským vlivem, přičemž byl ztotožněn s jejich bohy Hermem a Turmsem. Poté byl počítán mezi Dii Consentes – dvanáct nejdůležitějších božstev. Kromě obchodu měl i další funkce, opět zpravidla pod řeckým vlivem, zahrnující například výmluvnost, provázení duší do podsvětí, zlodějství, štěstěny, zisku, blahobytu, losů, veselí a cestování. Přejal též Hermovy atributy jako hůl caduceus, okřídlený klobouk a střevíce. S bohyní Carmentou zplodil syna Evandera, s nymfou Larou lary – duchy zemřelých.[1][2]
Merkurova jméno je odvozováno od latinského merx „zboží“. Jaan Puhvel to však považuje za lidovou etymologii a odvozuje jméno od etruského Turmse.[3]
Merkur pravděpodobně nepatřil mezi bohy uctívané v dobách počátku Říma, jelikož neměl svého flamena. Jeho kult se objevoval od 5. století, kdy se začal významněji rozvíjet obchod, a to pod řeckým vlivem zprostředkovaným Etrusky. Později se Merkur objevuje při lectisterniu 399 př. n. l. společně s Neptunem, poté v roce 217 př. n. l. s Ceres. Velkého významu dosáhl za císaře Augusta, který se s ním srovnával.[1][2]
Merkurův chrám se nacházel u Cirku Maximu mezi Palatinem a Aventinem mimo tehdejší pomerium a byl zasvěcen roku 495 př. n. l. na radu sybilských knih v době nedostatku obilí v době hospodářské krize. Společně s chrámem byla založena viri mercuriales – korporace obchodníků. Na výročí zasvěcení a vzniku spolku obětovali 15. května obchodníci Merkurovi a jeho matce Maie, přičemž pokropili své hlavy a zboží aby smyli vinu způsobenou podvodným jednáním. Vodu přitom brali z pramene či potoka nedaleko Porty Capeny zvaného Aqua Mercurii, tedy asi dvě stě metrů od chrámu.[1][2]
Kromě řeckého Herma a etruského Turmse byl ztotožňován s egyptským Anubidem a Thothem. Podle Julia Caesara byl Merkur nejuctívanějším božstvem Galů, míněn je pravdododobně Esus či Lugus. Totéž říká Tacitus o Germánech, přičemž je pravděpodobně myšlen Wotan.[1][4]
Symbolika
[editovat | editovat zdroj]Znamení boha Merkura je vyobrazeno na symbolu české celní správy, užívaném např. na identifikačním znaku.[5][6]
Znamení boha Merkura je také zobrazeno na ekvádorském státním znaku (mezi komínem na přídi a kolesem uprostřed lodi).[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d KALOUSEK, Vladislav; ŠULC, Otakar. Ottův slovník naučný - Mercurius [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 132–133.
- ↑ PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 179.
- ↑ PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 198–199, 224.
- ↑ https://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/stejnokroje-a-oznaceni-celni-spravy.aspx Stejnokroje a označení celní správy
- ↑ https://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/procesni-rizeni-v-cs-cr/Stranky/logo-projektu.aspx Logo projektu
- ↑ http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=46 Zpravodaj Vexilolog č. 46, listopad 2012
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Merkur na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Mercurius v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
