Mazanka
| Mazanka | |
|---|---|
 Usedlost Mazanka | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, novorenesance |
| Architekt | Alois Richter |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 1840, 1902 |
| Současný majitel | soukromý vlastník |
| Poloha | |
| Adresa | Zvonařovská 84/13, Praha 8 - Libeň,  Česko |
| Ulice | Zvonařovská |
| Souřadnice | 50°7′17,17″ s. š., 14°28′24,32″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40682/1-1622 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mazanka je usedlost v Praze 8 v ulici Zvonařovská, v severní části Libně ve svahu nad ulicí Liberecká. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Viniční usedlost byla postavena nad Střížkovským údolím při vinici, která se připomíná v 17. století. Prvním známým majitelem byl Antonín Vendelín, který ji držel v polovině 18. století a kterému zde patřila malá vinice a velká zahrada. Roku 1764 pozemky vlastnil Jan Štemb (Štemba) a za něj zde zřejmě vznikla pozdně barokní usedlost. Od roku 1865 Mazanku vlastnila majitelka Střížkovského panství hraběnka Valentina z Reichenbachu. Dalším vlastníkem byl na počátku 20. století velkostatkář Jindřich Heller, který postavil novostavbu obytné budovy. Roku 1920 byla východně od usedlosti v oblouku Střížkovské ulice postavena šestnáctikomorová kruhová cihlářská pec a založeny další hospodářské provozy.[1][2]
Po roce 1939
[editovat | editovat zdroj]Mazanka byla za 2. světové války zabrána Němci. Roku 1954 ji stát vyvlastnil rodině Hellerů a zřídil v jejích budovách obecní školu a později školu hudební. Od roku 1987 ji spravovaly Československé keramické závody.[1][2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Pozdně barokní hospodářská usedlost má na severní a západní straně špejchar a na východní straně přízemní obytnou budovu datovanou letopočtem 1823 a novorenesančně přestavěnou roku 1902 stavitelem Aloisem Richterem. Nejstarší částí areálu jsou dva sklepy s půlkruhově valenými klenbami pravděpodobně ze 16. století, které se nacházejí na severovýchodním rohu dvora a jsou zahloubeny ve svahu a zčásti přistavěny ke skále. Zahrada připomínající přírodní park se nachází severně od budov. Celý areál je uzavřen ohradní zdí s branou na západní straně a malou brankou na severu.[1][2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vydání Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 188–189.
- HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. 1. vydání Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mazanka na Wikimedia Commons - Odbor památkové péče: Libeň.
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.22. Městská knihovna v Praze.