Maximilien Luce

Maximilien Luce
Narození	13. března 1858 ; Paříž; Francie
Úmrtí	6. února 1941 (ve věku 82 let) ; Paříž; Francie
Místo pohřbení	Rolleboise
Alma mater	Národní vysoká škola dekorativních umění
Povolání	malíř, litograf, tiskař a grafik
Děti	Frederic Luce
Významná díla	Seina v Herblay; Le Chantier; Louvre a Pont-Neuf v noci
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maximilien Luce (13. března 1858 Paříž – 6. února 1941 Paříž) byl francouzský malíř a grafik.^[1]

Narodil se v chudé rodině na Montparnasse, vyučil se dřevorytcem a po čtyřleté vojenské službě vystudoval Académie Suisse. Tvořil v duchu postimpresionismu a pointilismu, vystavoval na Salonu nezávislých, přátelil se s Georgesem Seuratem a Camillem Pissarrem, patřil ke skupině umělců spjatých s městem Lagny-sur-Marne. Je autorem více než dvou tisíc obrazů.

Byl stoupencem anarchismu, spolupracoval jako ilustrátor s časopisem La Guerre sociale a v jeho tvorbě se často objevují společenskokritické náměty, zobrazoval průmyslové krajiny nebo chudinské městské čtvrti. V roce 1894 byl po atentátu na prezidenta Marie François Sadi Carnota pro své názory krátce vězněn. V roce 1934 se stal předsedou Société des Artistes Indépendants, na funkci rezignoval v roce 1940 na protest proti vylučování židovských členů.