Mavis Bateyová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mavis Bateyová
Rodné jménoMavis Lillian Lever
Narození5. května 1921
Dulwich
Úmrtí12. listopadu 2013 (ve věku 92 let)
Petworth
Alma materUniversity College London
Povoláníkryptoanalytička a matematička
OceněníVeitch Memorial Medal (1985)
člen Řádu britského impéria
ChoťKeith Batey
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mavis Lilian Batey, MBE (přechýleně Bateyová, rozená Lever; 5. května 1921 Londýn – 12. listopadu 2013 Petworth), byla anglická kryptoanalytička za druhé světové války. Byla jedna z vedoucích kryptoanalytiček[1] v britském vojenském dešifrovacím středisku v Bletchley Park.[2]

Později se stala historičkou zahradnictví, vedla kampaň za ochranu historických parků a zahrad, a začala psát knihy.[3] Bateyová byla v roce 1985 oceněna pamětní medailí Veitch a v roce 1987 se stala se nosilelkou Řádu britského impéria (MBE). V obou případech byla oceněna za činnost v ochraně zahrad.[3]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Mavis Lilian Lever se narodila 5. května 1921 v londýnské čtvrti Dulwich matce švadleně a otci pracujícímu na poště. Vyrůstala v Norbury a chodila na dívčí školu Coloma Convent v Croydonu.[4] V mezidobí mezi světovými válkami studovala němčinu na UCL.

„Soustředila jsem se na německý romantismus a pak si uvědomila, že bude brzy neužitečný a že bych doopravdy měla dělat něco lepšího pro válečné úsilí.“[5]

Rozhodla se tedy své studium přerušit. Původně si podala žádost o místo zdravotní sestry, ale zjistila, že po jejích lingvistických dovednostech je velká poptávka.[6]

Šifrování kódů[editovat | editovat zdroj]

V londýnské kontrašpionážní sekci byla nejprve zaměstnána, aby hledala případné špionážní šifry v inzerci The Times.[7] Poté v roce 1940 byla zaměstnána jako "prolamovačka kódů" přímo v Bletchley Park. Byla asistentkou Dillyho Knoxe a byla angažovaná v dešifrovacím úsilí před bitvou u Matapanu.[8][9][10] Dle Daily Telegraph se brzy seznámila se stylem nepřátelských operátorů natolik, že dokázala odhadnout, že dva z nich mají přítelkyni jménem Rosa. Bateyová vytvořila úspěšnou techniku, která může být použita kdekoliv.[11]

I přesto, že Bateyové bylo pouze 19 let, začala pracovat na dešifrování přístroje Enigma italského námořnictva. V březnu 1941 se úspěšně nabourala do jejich systému a dešifrovala zprávu "Dnes je den mínus tři". Ona a její kolegové pracovali 3 dny a 3 noci aby zjistili, že Italové chtějí zaútočit na konvoj britského královského námořnictva, přepravující zásoby z egyptského Caira do Řecka.[6][2] Zpráva, kterou rozluštili, jim poskytla detailní plán Italského útoku[12], což vedlo ke zničení většiny italských námořních sil u mysu Matapan na pobřeží Řecka spojeneckými silami. Velitel spojenců v bitvě u Matapanu, admirál Andrew Cunningham, později navštívil Bletchley Park, aby poděkoval Knoxovi, Bateyové a dalším účastníkům, kteří se na dešifrování zpráv podíleli a umožnili tím vítězství.[5]

Knox, talentovaný "dešifrátor kódů" (prolomil Zimmermannův telegram v první světové válce) a taky známý odborník na klasiku, napsal oslavnou báseň úspěchu spojenců u Matapanu. Sloka zahrnující Bateyovou a to jakou klíčovou roli ve vítězství sehrála:

"When Cunningham won at Matapan, By the grace of God and Mavis, 'Nigro simillima cygno est,' praise Heaven, A very 'rara avis.' " ("Like the black swan, she is, praise heaven, a very rare bird".) Batey později řekla, "Je to pro 19 letou dívku velice opojné".[13]

V prosinci 1941 prolomila zprávu mezi Bělehradem a Berlínem, která umožnila Knoxovu týmu dešifrovat Enigmu patřící německé vojenské rozvědce Abwehr a Enigmy, o které se doposud myslelo, že je nerozluštitelná. Později Bateyová prolomila další přístroj německé rozvědky, GGG. To umožnilo Britům sledovat zprávy a potvrdit si, že Němci uvěřili agentům, kteří byli Brity nastrčeni jako špioni.[14]

V Bletchley Park potkala Keitha Bateyho, matematika a dešifrátora, kterého si v roce 1942 vzala za muže.[15]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Mavis Bateyová napsala biografii Dillyho Knoxe: Dilly: The Man Who Broke Enigmas. Kniha pojednává o vládních operacích a prolamování šifer v Bletchley Parku. V knize také popisuje, jak prolomila Italskou Enigmu, čímž pomohla k vítězství britského námořnictva v bitvě u Matapanu.

Pozdější život a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Bateyová strávila po roce 1945 nějaký čas v diplomatických službách a vychovala 3 děti, 2 dcery a syna.[15] Publikovala množství knih o historii zahrad, také několik souvisejících s Bletchley Park, a byla prezidentkou Garden History Society, jejíž tajemnicí se stala v roce 1971.[16]

Roku 1985 byla oceněna pamětní medailí Veitch a v roce 1987 se stala se nosilelkou Řádu britského impéria (MBE). V obou případech byla oceněna za činnost v ochraně zahrad.[17]

Jako 92letá vdova skonala 12. 11. 2013 v Petworthu, malé vesnici v municipalitě Chichester v hrabství Západní Sussex.[18]

V roce 2005 uspořádala společnost The Gardens Trust první výroční soutěž Mavis Batey Essay, mezinárodní soutěž zaměřenou na ještě nevydaná díla studentů o historii zahrad, o botanice, o zahradničení, ekologii, a jiné.[19] Cena oslavuje úspěchy Bateyové a její činnost v zahradničení. Rok 2020 byl šestnáctým ročníkem soutěže.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • (1980) Alice's Adventures in Oxford. Pitkin Pictorials. ISBN 978-0853722953.
  • (1982) Oxford Gardens: The University's Influence on Garden History. ISBN 978-0861270026.
  • (1983) Nuneham Courtenay: An Oxfordshire 18th-century Deserted Village.
  • (1984) Reader's Digest Guide to Creative Gardening.
  • (1988) Jacques, David; van der Horst, Arend Jan (eds.) The Gardens of William and Mary. London: Christopher Helm. ISBN 978-0747016083.
  • (1989) The Historic Gardens of Oxford & Cambridge. ISBN 978-0333446805.
  • with David Lambert (1990) The English Garden Tour: A View Into the Past. John Murray. ISBN 978-0719547751.
  • (Spring 1991) "Horace Walpole as Modern Garden Historian". Garden History. 19 (1): 1–11. doi:10.2307/1586988. JSTOR 1586988.
  • (1995) Regency Gardens. Shire Books. ISBN 978-0747802891.
  • (1995) Story of the Privy Garden at Hampton Court. ISBN 978-1899531011.
  • (1996) Jane Austen and the English Landscape.
  • (1998) The World of Alice.
  • (1999) Alexander Pope: Poetry and Landscape. Barn Elms. ISBN 978-1-89953-105-9.
  • (2008) From Bletchley with Love. Bletchley Park Trust. ISBN 978-1-906723-04-0.
  • (2009) Dilly: The Man Who Broke Enigmas. Dialogue. ISBN 978-1-90644-701-4.
  • (2017) "Breaking machines with a pencil (chapter 11)" In Copeland, Jack; et al. (eds.). The Turing Guide. Oxford University Press. pp. 97–107. ISBN 978-0-19-874783-3.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mavis Batey na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kód Enigma luštily převážně ženy | ArmádníZpravodaj.cz. armadnizpravodaj.cz [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b LAMBERT, David. Batey [née Lever], Mavis Lilian (1921–2013), code-breaker and garden historian. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  3. ↑ a b GARDENS (EN), Parks and. Mavis Batey: from codebreaker to campaigner for historic parks and…. Parks & Gardens [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-16. (anglicky) 
  4. ↑ Armitstead, Claire Louise, (Mrs J. C. Yandell), (born 2 Dec. 1958), Books Editor, Guardian News and Media, since 2011 (Literary Editor, The Guardian, 1999–2011). [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  5. ↑ a b HAMER, David H. Review ofThe Secrets of Station X—How the Bletchley Park Codebreakers Helped Win the Warby Michael Smith. Cryptologia. 2012-04, roč. 36, čís. 2, s. 164–166. Dostupné online [cit. 2021-03-24]. ISSN 0161-1194. DOI 10.1080/01611194.2012.661298. 
  6. ↑ a b LAMBERT, David. Batey [née Lever], Mavis Lilian (1921–2013), code-breaker and garden historian. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  7. ↑ Waugh, Auberon Alexander, (17 Nov. 1939–16 Jan. 2001), Editor, The Literary Review, since 1986; Columnist: The Daily Telegraph, since 1990; The Sunday Telegraph, since 1996. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  8. ↑ BAUER, Friedrich Ludwig. Decrypted secrets : methods and maxims of cryptology. 3rd, rev. and updated ed. vyd. Berlin: Springer xii, 473 pages s. Dostupné online. ISBN 3-540-42674-4, ISBN 978-3-540-42674-5. OCLC 48390885 
  9. ↑ SEBAG-MONTEFIORE, Hugh. Enigma: The Battle For The Code. [s.l.]: Orion 682 s. Dostupné online. ISBN 978-1-78022-123-6. (anglicky) 
  10. ↑ FRAME, Alex. Flying Boats: My Father's War in the Mediterranean. [s.l.]: Victoria University Press 212 s. Dostupné online. ISBN 978-0-86473-562-1. (anglicky) Google-Books-ID: 0kWcncvokjUC. 
  11. ↑ "Could you have been a codebreaker at Bletchley Park?. www.telegraph.co.uk [online]. Daily Telegraph [cit. 12.10.2014]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-24. 
  12. ↑ HAMER, David H. Review ofFrom Bletchley with Loveby Mavis Batey. Cryptologia. 2009-07-22, roč. 33, čís. 3, s. 274–275. Dostupné online [cit. 2021-03-24]. ISSN 0161-1194. DOI 10.1080/01611190902788825. 
  13. ↑ LAMBERT, David. Batey [née Lever], Mavis Lilian (1921–2013), code-breaker and garden historian. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  14. ↑ Mavis Batey - obituary. The Telegraph [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b HINSLEY, Francis Harry; STRIPP, Alan. Codebreakers: The Inside Story of Bletchley Park. [s.l.]: Oxford University Press 368 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280132-6. (anglicky) Google-Books-ID: j1MC2d2LPAcC. 
  16. ↑ Essays in Honour of Mavis Batey: President of the Garden History Society, Presented in Celebration of Her 75th Birthday. [s.l.]: Maney 166 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: I55EOwAACAAJ. 
  17. ↑ GARDENS (EN), Parks and. Mavis Lilian Batey. Parks & Gardens [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ MARTIN, Douglas. Mavis Batey, Allied Code Breaker in World War II, Dies at 92. The New York Times. 2013-11-22. Dostupné online [cit. 2021-03-24]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  19. ↑ The Gardens Trust [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mavis_Bateyová&oldid=22303304“