Mauzoleum Georgije Dimitrova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mauzoleum Georgije Dimitrova
Mauzoleum v roce 1968
Mauzoleum v roce 1968
Účel stavby

Dříve mauzoleum

Základní informace
Slohsocialistický realismus
ArchitektiGeorgi Ovcharov a Ivan Danchov
Výstavba2. července 194910. července 1949
Zánik21.27. srpna 1999
MateriálKámen
Pojmenováno poGeorgi Dimitrov
Poloha
AdresaSofie, BulharskoBulharsko Bulharsko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauzoleum Georgije Dimitrova (bulharsky: Мавзолей на Георги Димитров) byla hrobka na náměstí knížete Alexandra Battenberského v bulharské Sofii. Byla postavena v roce 1949 pro uložení těla Georgi Dimitrova, prvního vůdce komunistického Bulharska.[1] V roce 1950 byl do druhého výklenku východní stěny mauzolea pohřben druhý komunistický vůdce Bulharska Vasil Kolarov. V roce 1999 byla budova po bouřlivé veřejné debatě zničena vládou Ivana Kostova ze SDS.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nově postavené mauzoleum s Dimitrovovou rakví vpředu. Valko Červenkov hovoří na tribuně.

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Bílé mramorové mauzoleum bylo postaveno v roce 1949 pro uložení nabalzamovaného těla prvního vůdce komunistického Bulharska Georgije Dimitrova (1882–1949); stavba začala ihned po zprávě o jeho smrti. Byl dokončen za pouhých šest dní, což je doba, za kterou se Dimitrovovo tělo vrátilo ze SSSR do Sofie. [2] Dimitrovovo tělo zůstalo v mauzoleu až do srpna 1990, kdy byly Dimitrovovy ostatky zpopelněny a popel pohřben na Ústředním sofijském hřbitově.

Pokus o bombový útok[editovat | editovat zdroj]

V roce 1956 připravilo 14 antikomunistů během prvomájové demonstrace bombový útok na mauzoleum. Časované bomby měly vybuchnout poté, co na pódium vystoupilo vedení Bulharské komunistické strany a země. Cílem činu, který naplánoval Stojan Zarev, bylo upoutat pozornost světových médií na Bulharsko. Kromě mauzolea plánoval Zarev vyhodit do povětří také pět důležitých ministerstev. Skupina se při realizaci plánu setkala s potížemi a značně se zdržela, až byla v únoru 1960 odhalena a zatčena KDS.[3]

Existence[editovat | editovat zdroj]

Mauzoleum bylo předmětem policejní ochrany nejvyššího významu. Mauzoleum bylo centrem státních ceremonií v Bulharské lidové republice, místem, kde zahraniční delegace kladou věnce při návštěvě země a vedení státu z jeho tribuny přijímá demonstrace a průvody o oficiálních svátcích. V dnes již zničeném mauzoleu dříve vykonávala veřejnou službu jednotka Národní gardy bulharských pozemních sil, a to v rituálu podobném dnešnímu střídání stráží u prezidentského úřadu. Stráž u mauzolea byla součástí Postu č. 1, který byl nasazován v neděli, ve středu a při slavnostních příležitostech. Vojáci byli vybíráni z Bulharské lidové armády a také z vnitřních jednotek ministerstva vnitra. Během služby neměli v puškách žádné náboje, protože v oblasti vždy sloužila policie.[4]

V letech 1974 až 1975 proběhla rozsáhlá rekonstrukce mauzolea. Byly rozšířeny prostory pod smuteční síní a vyměněna vzduchotechnika, instalovány plasticky řešené monumentální dveře, křišťálový sarkofág a mozaiky od Dečka Uzunova.

Demolice[editovat | editovat zdroj]

Samotné mauzoleum bylo po bouřlivé celonárodní debatě v roce 1999 zničeno vládou SDS premiéra Ivana Kostova. Premiér a jeho strana tvrdili, že po pádu komunismu v roce 1989 je zachování mauzolea nevhodné, protože reprezentuje represivní minulost Bulharska. Dokonce i ve vládě se objevil nesouhlas s demolicí budovy a průzkum veřejného mínění ukázal, že dvě třetiny obyvatelstva jsou proti demolici.[5] Padaly návrhy na přeměnu mauzolea na muzeum nebo uměleckou galerii, protože přispívalo k jedinečné atmosféře hlavního města.[6]

V srpnu 1999 se vláda čtyřikrát pokusila budovu zbourat. První tři selhaly, protože se spoléhaly na jediný silný výbuch. Po prvních dvou pokusech se budova ani nepohnula a po třetím se jen mírně naklonila.[7] Čtvrtý (a úspěšný) pokus byl proveden pomocí série po sobě jdoucích, méně silných výbuchů.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgi Dimitrov Mausoleum na anglické Wikipedii.

  1. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2006-09-07 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-09-07. 
  2. STANKOVA, Marietta. Georgi Dimitrov: a biography. London: Tauris, 2010. (Communist lives). Dostupné online. ISBN 978-1-84511-728-3. 
  3. Култура. old.duma.bg [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  4. ЕПИЦЕНТЪР. Караулното на първата гвардейска рота беше в банката. Epicenter [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (bulharsky) 
  5. BBC News | Europe | Communist bastion finally crumbles. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  6. TODOROVA, Maria. The Mausoleum of Georgi Dimitrov as lieu de mémoire in The Journal of Modern History. Chicago: The University of Chicago Press, 2006, ročník 78, číslo 2, s. 402.
  7. Video z neúspěšného třetího pokusu o demolici mauzolea
  8. Bulharsko na cestě ke svobodě. iROZHLAS [online]. 2009-10-21 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]