Mat na poslední řadě
Mat na poslední řadě je označení pro jednoduchý mat, při němž věž nebo dáma stojící na první nebo osmé řadě soupeře útočí na soupeřova krále na této řadě a úniku krále ze šachu v tomto případě brání jeho vlastní pěšci. Tento způsob matu často využívají amatérští hráči, u silných šachistů pak bývá motiv slabé poslední/první řady součástí složitějších kombinací.[1]
V partii Ossip Bernstein − José Raúl Capablanca (Moskva, 1914) zahrál po 29. tahu bílého Cabablanca vyhrávající tah 29…Db2!!, který využívá slabosti první řady. Černá dáma napadá bílou dámu a věž. Pokud bílý zahraje 30.D×b2, černý dává mat 30…Vd1#. Pokud bílý zahraje 30.De1, černý odebere věž 30…D×c3 a dámu nelze opět brát pro mat na d1, takže černý získá rozhodující materiální převahu. Po jiném možném tahu 30.Vc2 černý zahraje 30…Db1+ a po pokračování 31.Df1 D×c2 má černý opět vyhranou pozici.[2]
Matu na poslední řadě lze předcházet postupem pěšců před králem, kteří mu tak uvolňují ústupové pole. Tento postup pěšců nicméně může v některých pozicích vytvářet jiné taktické slabiny okolo krále.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BURGESS, G. The Mammoth Book of Chess. [s.l.]: Running Press ISBN 978-0-7624-3726-9. S. 16. (anglicky)
- ↑ 14. lekce: Kombinace, mat na poslední řadě [online]. Šachový svaz České republiky [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.