MG 34
| Maschinengewehr 34 MG 34 | |
|---|---|
 | |
| Typ | univerzální kulomet |
| Místo původu |  Německo |
| Historie služby | |
| Ve službě | Německo a mnoho dalších |
| Používána | 1936 - 1945 |
| Války | druhá světová válka |
| Historie výroby | |
| Výroba | 1936-1945 |
| Vyrobeno kusů | 577 120 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 12,1 kg |
| Délka | 1220 mm |
| Délka hlavně | 627 mm |
| Typ náboje | 7,92x57 mm Mauser |
| Ráže | 7,92 mm |
| Princip střelby | krátký zákluz, rotační závorník |
| Kadence | 900 ran/min[1] |
| Úsťová rychlost | 755 m/s |
| Zásobování municí | bubnový zásobník na 50 nábojů nebo nábojový pás ve schránce po 250 nábojích |
| Hledí | otevřené |
Maschinengewehr 34, zkráceně MG 34, byl německý kulomet hojně používaný za druhé světové války německým Wehrmachtem. Používán byl hlavně v první polovině války, později byl nahrazen vylepšeným typem MG 42.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Lehký kulomet MG 34 byl zaveden do výzbroje německé armády v roce 1934. Hromadná výroba se rozběhla ve zbrojovce Mauser dva roky poté. V době druhé světové války tento kulomet vyrábělo několik německých továren, rakouská firma Steyr a také Zbrojovka Brno. Výroba probíhala až do roku 1945. Jeho konstrukce využívala patentů Louise Stangeho. Zásobování municí probíhalo nábojovým pásem nebo z bubnového zásobníku.
Popis
[editovat | editovat zdroj]MG 34 střílí z otevřeného závěru, Uzamčení závěru funguje na principu krátkého zákluzu hlavně s uzamčením pomocí rotačního závorníku. Pro rychlejší a spolehlivější funkci zbraně je hlaveň opatřena zesilovačem zpětného rázu, který zároveň plní funkci tlumiče zášlehu. Hlaveň zbraně bylo možné rychle vyměnit. Spoušť s dělenými jazýčky umožňovala střelbu jednotlivými ranami.
Obsluha
[editovat | editovat zdroj]Těžký kulomet
[editovat | editovat zdroj]podle předpisu z roku 1938 byla obsluha zbraně v těžkém provedení tvořena šesti muži v sestavě:
- velitel kulometu (optický zaměřovač, schránka s náhradní hlavní, schránka s 250 náboji, pistole P.08, binokulární dalekohled, kompas, polní lopatka, úhloměr, sluneční brýle, velitelská brašna)
- první vojín - miřič (MG 34, sumka s nářadím, pistole P.08, polní lopatka)
- druhý vojín (lafeta kulometu, pistole P.08, polní lopatka)
- třetí vojín (2 schránky po 250 nábojích, schránka s náhradní hlavní, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, polní lopatka)
- čtvrtý vojín (2 schránky po 250 nábojích, schránka s náhradní hlavní, brašna s plničkou, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, ženijní kleště)
- pátý vojín (schránka s 250 náboji, nosič se dvěma bubnovými schránkami po 50 nábojích, lafetový adaptér vz.34 nebo další schránka s 250 náboji, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, ženijní sekera
Lehký kulomet
[editovat | editovat zdroj]Podle předpisu z roku 1938 byla obsluha zbraně v lehkém provedení tvořena čtyřmi muži v sestavě:
- první vojín - miřič (MG 34, sumka s nářadím, pistole P.08, polní lopatka, sluneční brýle
- druhý vojín (2 schránky po 250 nábojích, schránka s náhradní hlavní, řemen pro schránky MG 34, pistole P.08, polní lopatka, sluneční brýle
- třetí vojín (2 schránky po 250 nábojích, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, polní lopatka
- čtvrtý vojín (nosič se dvěma bubnovými schránkami po 50 nábojích, trojnožka vz.34, plnička, pistole P.08, polní lopatka
Se změnou taktiky byly v průběhu války počty mužů obsluhy postupně redukovány. Například v četě pěchoty z počátku roku 1941 byly v lehké verzi čtyři kulomety, přičemž kromě střelce tvořili tým už jen dva nosiči munice.
Doplňky
[editovat | editovat zdroj]V lehkém provedení kromě dvojnožky umístitelné do přední nebo střední polohy náležela ke zbrani rovněž trojnožka k protiletadlové palbě.
V těžkém provedení byl kulomet umístěn na lafetě vz. 34 s nástavcem pro protiletadlovou palbu. K lafetě byla zbraň upevněna prostřednictvím čepů u spušťadla a objímkou u hledí. Střelbu bylo možno vést stiskem páky na rukojetích. Při střelbě byl zpětný ráz tlumen třemi pružinami. Na lafetu bylo možno umístit záměrný dalekohled M.G. Zieleinrichtung s trojnásobným přiblížením. Lafeta byla později upravena, aby ji bylo možno použít rovněž pro kulomet MG 42.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CIDLINSKÝ, Karel, Ing. - Rovnocenní soupeři (článek v časopisu Válka revue speciál, Boj o Československo, Extra Publishing s. r. o. Brno, 2012)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŘEHÁK, Daniel. Doplňky ke kulometu M.G. 34. Střelecký magazín. 2000, čís. 3, s. 42–43. ISSN 1211-4014.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maschinengewehr 34 na Wikimedia Commons
