Přeskočit na obsah

Martin Kovář Javorovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Martin Kovář Javorovský
Narození1692
Markrabství moravské
Úmrtí23. ledna 1738 (ve věku 45–46 let)
Střítež nad Bečvou, Markrabství moravské
Příčina úmrtíotrava krve
Místo pohřbeníZubří
Národnostčeská
Znám jakozbojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Kovář Javorovský (asi 169223. ledna 1738 ve Stříteži nad Bečvou) byl majitel pasekářské usedlosti v Javoří ve Stříteži nad Bečvou. V lidové tradici, kterou zachytil František Dobeš v Knize o Stříteži, líčen jako známý zbojník, který na loupeže jezdil nejčastěji s Václavem Tisovským z Brňova. Několik pověstí se týká i pokladů, které se na Javoří našly.

Podle vyšetřovacího spisu a dochovaných soudních akt byl Martin Kovář jinak Javorovský ve skutečnosti zbojník–začátečník. Účastnil se pouze přepadení a oloupení farářů v Kyjově a Brankovicích u Kyjova kolem Vánoc 1737. V Brankovicích se zbojníci dostali na faru po ráhně přistavěném ke zdi. Nejdříve se zmocnili kaplana, kterého vzali mezi sebe a dobývali se k faráři. Ten nabil pistoli, ale bál se vystřelit, aby neporanil kaplana. Zvolal na něj proto latinsky, aby se držel stranou a vypálil. Jeden ze zbojníků se skácel k zemi a jeho druhové na něj volali: „Pamatuj se, Javorovský, pamatuj!“ Faru zbojníci přesto vyrabovali a se zraněným Javorovským se brali pryč. Dotírali na ně sice místní sedláci, kteří se již seběhli k faře a zastřelili zbojníkům dva koně, zbojníkům se ale podařilo uniknout. V Prasklicích si vynutili od jednoho sedláka sáně a pár chomoutů. Na saních pak zbojníci vezli Javorovského zabaleného ve slámě až na střítežské paseky v Javoří.

Zemřel 23. ledna 1738 ve věku 46 let na pasekách v Javoří na otravu krve, ještě předtím s ním však byl 18. ledna 1738 sepsán vyšetřující komisí vyslanou z Valašského Meziříčí protokol. Původ svého střelného poranění tehdy vysvětlil tak, že byl postřelen při cestě na Slováky dvěma uherskými jezdci, když tam jel s několika svými společníky pro sůl (pašování soli nebylo hrdelním zločinem). Rozpor ve výpovědi jednoho z jeho kompliců pak přivedl vyšetřovatele na stopu rozsáhlé kriminální činnosti, celá loupežnická banda byla pak pochytána a v průběhu března a dubna 1739 v různých městech na východě Moravy 20 jejich členů pověšeno.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BALETKA, Ladislav: Zbojnické kapitoly z Valašska. Naše Valašsko, roč. I, 1993, č. 3-5.
  • DOBEŠ, František: Kniha o Stříteži. II. Valašské Meziříčí 1946, s. 12 – 25.