Marina Karellaová
| Marina Karellaová | |
|---|---|
| Narození | 17. července 1940 (84 let) Athény,  Řecko |
| Sňatek | 7. února 1965 |
| Manžel | Princ Michael Řecký a Dánský |
| Potomci | Princezna Alexandra, paní Mirzayantzová Princezna Olga, vévodkyně z Aosty |
| Otec | Theodor Karella |
| Matka | Elly Chalikiopoulosová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marina Karellaová (řecky: Μαρίνα Καρέλλα; 17. července 1940, Athény[1]) je řecká umělkyně a manželka prince Michaela Řeckého a Dánského.
Život
[editovat | editovat zdroj]Marina Karellaová se narodila 17. července 1940 v Athénách průmyslníkovi Theodoru Karellaovi a Elly Chalikiopoulosové.
V roce 1960 byla Karellaová zapsána na Aténskou školu výtvarných umění, kde studovala až do roku 1963. Se studiem následně pokračovala na École des Beaux-Arts v Paříži a na Akademii výtvarných umění v Salcburku, kde se učila u významných umělců jako jsou Oskar Kokoschka a Yannis Tsarouchis.[2]
Dne 7. února 1965 se v královském paláci v Athénách provdala za prince Michaela Řeckého a Dánského. Protože však manželství bylo považováno za nedynastické, nezískala automaticky titul „princezna Řecká a Dánská“ ani oslovení „Její královská Výsost“, ale místo toho je označována jako Marina, choť prince Michaela Řeckého a Dánského.[3]
Pár má dvě dcery, princeznu Alexandru (* 15. října 1968, Athény) a princeznu Olgu (17. listopadu 1971, Athény).
Práce
[editovat | editovat zdroj]Karellaová začala svou kariéru v roce 1966, kdy představila svou první výstavu obrazů na Festivalu dvou světů v Itálii. Její raná kariéra byla silně inspirována tématy souvisejícími s Řeckem.[3] V 70. letech vystavovala v Galerii Ioulas své Bílé obrazy, které jsou nyní považovány za nejslavnější kusy její tvorby. Následující desetiletí Karellaová uspořádala několik výstav v Galerii Earla McGratha v New Yorku, které zahrnovaly také spolupráci s Jackem Piersonem.[4] V průběhu 90. let byla její práce uváděna v mnoha publikacích, včetně časopisů The New Yorker a New York.[5][6][7][8]
Během své kariéry Karellaová uspořádala řadu výstav v různých městech po celém světě, jako je New York, Los Angeles, Athény, Brusel, Řím a Londýn, přičemž mnoho jejích děl je také hostováno v mnoha muzeích a institucích. V roce 2005 byla uspořádána retrospektivní výstava jejích prací v muzeu Benaki v Aténách.[9]
V posledních letech se Karellaová stále více pouští do filantropické činnosti a v současnosti je zakladatelkou a prezidentkou Eliza, neziskové společnosti, která pracuje na prevenci krutosti vůči dětem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marina Karella na anglické Wikipedii.
- ↑ CLARA. web.archive.org [online]. 2010-06-16 [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-16.
- ↑ 1977 - Interview Magazine - April | Marina Karella [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-01. (anglicky)
- ↑ a b TIMES, Special to The New York. PRINCE MICHAEL WEDS COMMONER; King of Greece Is Cousin's Best Man at Athens Rites. The New York Times. 1965-02-08. Dostupné online [cit. 2022-03-15]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ 1998 - Art In America New York - July | Marina Karella [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ 1987 - New York Magazine - May | Marina Karella [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-15. (anglicky)
- ↑ 1990 - L'OEIL - April | Marina Karella [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-15. (anglicky)
- ↑ 1992 - The New Yorker - May | Marina Karella [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-15. (anglicky)
- ↑ 1996 - The New Yorker - April | Marina Karella [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-15. (anglicky)
- ↑ 2005 - Art In America - July | Marina Karella [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-15. (anglicky)
