Marie z Antiochie
| Marie z Antiochie | |
|---|---|
| Narození | 13. století |
| Úmrtí | 1307 Canosa di Puglia |
| Rodiče | Bohemund IV. z Antiochie a Melisenda z Lusignanu |
| Příbuzní | Jindřich Antiošský, Filip Antiošský, Bohemund V. z Antiochie a Raimund Antiošský (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marie z Antiochie (zemřela po 10. prosinci 1307 hrad Canosa)[1] byla uchazečkou o jeruzalémský trůn. Svůj údajný nárok prodala sicilskému králi Karlovi z Anjou.
Život
[editovat | editovat zdroj]Marie byla dcerou antiochijského knížete Bohemunda IV. a jeho druhé choti Melisendy, dcery Isabely Jeruzalémské a kyperského krále Amauryho. Po smrti posledního štaufského jeruzalémského krále Konradina u popravčího špalku měl Jeruzalém připadnout dosavadnímu regentovi kyperskému králi Hugovi III., který svůj původ odvozoval od své babičky Alice, dcery královny Isabely.[2]
Kněžna Marie jako vnučka královny Isabely získala podporu templářů a začala se snažit o prosazení svého nároku na jeruzalémský trůn. Odvolávala se na svůj původ, který měl být dle jejího názoru právoplatnější než původ jejího synovce Huga. Soud Marii nevyhověl a ona se na protest v den Hugovy korunovace vydala do Říma prosadit svou při. Za pomoci papežské kurie a papeže Řehoře X. se vysněné koruny sice nedočkala,[1] ale svůj dědický nárok v březnu roku 1277[3] prodala ctižádostivému[4] sicilskému králi Karlovi. Získala od něj krom jiného 4000 tourských livrů ročně jako rentu.[5] Zemřela po roce 1307.
Vývod předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b www.fmg.ac
- ↑ HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve Svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 252. Dále jen Křižáci ve Svaté zemi.
- ↑ BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha: Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 190. Dále jen Noví rytíři.
- ↑ GOLDSTONE, Nancy. Čtyři královny. Frýdek Místek: Alpress, 2008. ISBN 978-80-7362-540-5. S. 324.
- ↑ Noví rytíři, str. 300