Marie Bádenská

Marie Bádenská
	Brunšvicko-Wolfenbüttelská vévodkyně
	Marie Bádenská, Johann Heinrich Schröder, 1804/1805
Úplné jméno	Marie Alžběta Vilemína
Narození	7. září 1782; Karlsruhe
Úmrtí	20. dubna 1808 (25 let); Bruchsal
Sňatek	1. listopadu 1802
Manžel	Fridrich Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Potomci	Karel II. Brunšvický; Vilém Brunšvický
Dynastie	Zähringové
Otec	Karel Ludvík Bádenský
Matka	Amálie Hesensko-Darmstadtská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Bádenská (Marie Elisabeth Wilhelmine; 7. září 1782, Karlsruhe – 20. dubna 1808, Bruchsal) byla sňatkem s vévodou Fridrichem Vilémem brunšvicko-wollfenbüttelskou vévodkyní. Narodila se jako dcera bádenského dědičného prince Karla Ludvíka a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadtské.

Život

Marie se narodila v Karlsruhe. V době války proti Francii pobývala v Prenzlau. V roce 1806 její tchán uprchl od napoleonských vojsk do Altony, kde zemřel na zranění, která utrpěl ve válce proti Francii. Marie a její tchyně Augusta Frederika Hannoverská přišly za ním k jeho nemocničnímu lůžku, ale když francouzská armáda zamířila k Hamburku, britský velvyslanec jim poradil, aby uprchly; krátce po jejich odchodu vévoda Karel Vilém Ferdinand zemřel. Obě ženy byly pozvány Mariiným švagrem Gustavem IV. Adolfem do Švédska. Augusta raději zůstala u své neteře Luisy Augusty Dánské v Augustenburgu, ale Marie nabídku přijala a spolu se svými dětmi se připojila ke švédskému králi a královně v Malmö. Její manžel obdržel od císaře povolení zůstat v Altoně.

Její bratr, dědičný bádenský princ, se oženil se Stéphanie de Beauharnais, a jako spojenec Napoleona se v Berlíně k císaři připojil. Napoleon se odmítal setkat s Mariiným manželem, ale řekl, že by rád viděl ji, a tak jí Mariin bratr napsal a požádal, aby přijela za Napoleonem do Berlína a jako vyslankyně Brunšviku promluvila jménem svého manžela. Marie návrh přijala a sama cestovala do Berlína, ve Stralsundu však byla zastavena svým manželem, protože se věřilo, že měl Napoleon v úmyslu provdat ji za svého bratra Jérôma Bonaparta. Její manžel ji údajně skutečně miloval a dvakrát ji tajně navštívil ve Švédsku.

Během pobytu ve Švédsku žila Marie s královskou rodinou v Malmö. Marie prý byla zvyklá na neformální jednání se svými dvorními dámami a cítila se omezovaná v domácnosti svého přísného a temperamentního švagra krále, s nímž těžko vycházela. V květnu 1807 její sestra královna Frederika opustila Malmö a vrátila se do Stockholmu na porod dítěte. Královna požádala Marii, aby ji doprovázela, ale král vyžadoval Mariin návrat do Německa, což se také stalo.

Rodina

Marie Bádenská se 1. listopadu 1802 v Karlsruhe provdala za Fridricha Viléma Brunšvicko-Wolfenbüttelského. Marie zemřela čtyři dny po porodu mrtvé dcery na horečku omladnic v Bruchsalu. Dohromady manželovi porodila tři dětiː

Karel II. Brunšvický (30. října 1804 – 18. srpna 1873), od roku 1815 do roku 1830 vévoda brunšvický, svobodný a bezdětný
Vilém Brunšvický (25. dubna 1806 – 18. října 1884), vévoda brunšvický od roku 1830 až do své smrti, zemřel svobodný, ale měl nelegitimní potomky
dcera (*/† 16. dubna 1808)