Marie Burgundská
.jpg)
Marie Burgundská (13. února 1457 v Bruselu - 27. března 1482 v Bruggách) byla burgundskou, lucemburskou a brabantskou vévodkyní od roku 1477, dcera Karla Smělého a Isabelly z rodu Bourbonů.
Mariin osud
Mariin otec se sice po smrti své první manželky znovu oženil se sestrou anglického krále Markétou z Yorku, ale manželství zůstalo bezdětné. Marie byla „zajatkyní“ města Gent, protože její otec měl neustálé neshody s generálními stavy. Nová matka si svou nevlastní dceru oblíbila a stala se jí nejen matkou, ale také přítelkyní, která se celý život starala o její štěstí.
| otec | Karel Smělý |
|---|---|
| matka | Isabella Bourbonská |
| manžel | Maxmilián I. Habsburský |
| děd | Filip III. Dobrý |
| babička | Isabela Portugalská |
| děd | Karel I. Bourbonský |
| babička | Agnes Burgundská |
Mariin otec mezitím spřádal plány, jak svou dceru výhodně provdat. Zájem projevil jak anglický král pro svého bratra, tak věční rivalové francouzský král a římský císař pro své syny. Pro francouzského krále bylo ve hře velmi mnoho, protože Burgundsko a další území ovládaná Karlem Smělým sousedila s Francií i říší a bylo lenem francouzské koruny i císařství. Císař měl zase hluboko do kapsy a nemohl dopustit, aby Francie získala klíčová území, totiž hospodářky rozvinuté a bohaté Burgundsko a nizozemské provincie. Otec „zlaté nevěsty“ dal přednost císařovu synovi Maxmiliánovi, protože v něm viděl i vlastní vzestup, chtěl se stát králem. Jeho sen se nakonec nevyplnil, protože císař před korunovací raději ujel (Francie dala na srozuměnou svůj nesouhlas). Karlovy dny byly sečteny, zemřel roku 1477 na bitevním poli při válce o Lotrinsko, které krátce před tím obsadil.
Poté co se Marie stala vévodkyní, využila nizozemská města neskušenosti mladé panovnice a donutila ji 11. února 1477 podepsat tzv. Grand Privilége (odstranění ústřední moci). Maxmilián si s cestou k nevěstě dával na čas, chyběly totiž peníze. Nakonec ale vypomohli obchodníci z Ausburgu Fuggerové a během cesty ještě Markéta z Yorku. Maxmilián dorazil do Bruselu 11. srpna 1477.
Spory s Francií: Mariina svatba a smrt
Mariin strýc a zároveň kmotr Ludvík XI. se nehodlal s vévodovým rozhodnutím o Mariině sňatku smířit. Nejprve se snažil svou kmotřenku ovlivnit různými argumenty, když však Marie po otcově smrti prohlásila, že otcovo přání splní, rozhodl se Ludvík jít na věc z jiné strany. Rozšiřoval pomluvy a ovlivňoval Burguňďany, protože je jim přece bližší francouzsky mluvící dauphin než přivandrovalý Habsburg. Král také začal obsazovat burgundská území. Francouzi si však v zemi nepočínali jako přátelé, a tak se mínění lidu brzy změnilo pro Maxmiliána. Ludvík se však nevzdal a prohlašoval, že se Marie nemůže bez jeho souhlasu lenního pána vdát. Byla to však jen slova do prázdna a svatba Maxmiliána a Marie se konala 18. srpna 1477 v Gentu.
Ani po svatbě neměli Maxmilián s Marií klid. Ludvík se totiž spokojil jen s intrikami a v roce 1478 došlo k prvnímu otevřenému konfliktu. Maxmilián brzy zjistil, že pomoc od otce nebo z říše čekat nemůže, a tak rychle shromáždil různorodé vojsko. Bitva skončila dohodou o příměří na jeden rok, již francouzský král dodržel, často však docházelo k plenění a drancování v pohraničních oblastech.
Když se vévodkskému páru narodilo první dítě, syn Filip, nemohl si Ludvík pomoci a dal rozhlašovat, že je to holčička. Celou věc vyřešila při křtinách Markéta z Yorku, když dítěti před lidmi stáhla plenu, tím rozptýlila veškeré pochybnosti.
K nové bitvě došlo 7. srpna 1479. Francouzi vpadli do Picardie, kde byli poraženi vévodovým vojskem a hrdinou dne se stal Maxmilián. Ludvík se tedy opět vrátil k intrikám a pomluvám. Mladí manželé měli ale přesto důvod k oslavám, 10. ledna 1480 přišla na svět dcera Markéta, která dostala jméno po nevlastní babičce Markétě z Yorku.
Maxmiliánovy šťastné dny se ale chýlily ke konci, 6. března 1482 při lovu se sokoly, který Marie i Maxmilián milovali. Mariin kůň zakopl a vévodkyně, která byla již počtvrté těhotná, si při pádu přivodila těžká vnitřní zranění. Nedovolila však, aby jí prohlédl lékař a 27. března 1482 zemřela.
Nizozemské generální stavy stavy využily Maxmiliánova smutku a vzaly do opatrovnictví, jako kdysi Marii, malého Filipa. Na základě míru z Arrasu se Filip měl stát vládcem části burgundského dědictví, Markéta byla předurčena za manželku francouzského dauphina Karla a poslána na výchovu do Paříže.
Potomci
- Markéta Rakouská (* 1480 - † 1558), regentka španělského nizozemí ~ Juan Aragonský, Filibert Savojský
- Filip I. Sličný (* 1478 - † 1506) ~ španělská infantka a pozdější královna Kastilie a Leónu Jana I. Kastilská zvaná Šílená
děti Filipa a Johany:
- Eleonora Habsburská (* 1498 - † 1558) ~ Manuel I. Portugalský, František I. Francouzský
- Karel V. (* 1500 - † 1558), římský císař a španělský král ~ Isabela Portugalská
- Izabela Habsburská (* 1501 - † 1525) ~ Kristián II. Dánský
- Ferdinand I. (* 1503 - † 1564), římský císař, český a uherský král ~ Anna Jagellonská
- Marie Habsburská (* 1505 - † 1558) ~ Ludvík Jagellonský
- Kateřina Habsburská (* 1507 - † 1578) ~ Jan III. Portugalský
Literatura
- GRÖSSING Sigrid-Maria, Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše, 1. vyd., Praha 2004, ISBN 80-249-0340-7
- LEITNER Thea, Zlaté nevěsty Habsburků, 1. vyd., Praha 2002, ISBN 80-7202-999-1
Galerie Marie Burgundská na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Category:Mary of Burgundy
- Wikidata: c:Mary of Burgundy
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat: