Manned Maneuvering Unit
| Manned Maneuvering Unit (MMU) | |
|---|---|
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Martin Marietta Aerospace |
| První let | 7. února 1984 |
| Vyřazeno | 1986 |
| Uživatel | NASA |
| Vyrobeno kusů | 2 ks |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Manned Maneuvering Unit (MMU) (česky Pilotovaná manévrovací jednotka, lidově též Raketové křeslo)[1] je pohonná jednotka pro astronauty pro jejich pohyb ve vesmíru.
Technický popis
[editovat | editovat zdroj]MMU je jednoduchá přídavná konstrukce, která se připevňuje ke skafandru.[2][3]
K pohonu jednotky používán dusík, stlačený na 20 MPa ve dvou nebo třech lahvích z hliníkových slitin, potažených kevlarem. Náplň má 6 kg, celkem tedy 12 až 18 kg. Stlačený dusík je vypouštěn 24 tryskami, které zajišťují reaktivní pohyb ve stavu beztíže ve volném prostoru a umožňují tedy pohyb po všech třech osách. Pro co nejnižší spotřebu dusíku při manévrování je jednotka vybavena třemi gyroskopy, které zajišťují stabilitu. Stlačený dusík by teoreticky (tedy bez rezervy pro brzdění či návrat) umožnil astronautovi dosažení rychlostí 25 m/s (90 km/h), obecně pak má stačit pro až 6hodinové výstupy do vesmíru.[2]
Elektrické obvody jsou napájeny dvojicí zinko-stříbrných baterií, ovládače jsou umístěny na výklopných područkách pod oběma rukama astronauta (levý ovladač pro rotaci, pravý pro pohyb v ose).[1]
Prázdná jednotka bez náplní váží cca 110 kg, celková hmotnost s pasažérem a náplněmi cca 300 kg. V roce 1984 byla cena jedné jednotky cca 10 milionů dolarů, přičemž celkové náklady na jejich vývoj se odhadovaly na 45 milionů dolarů.[1]
Operační nasazení
[editovat | editovat zdroj]MMU byla poprvé použita při misi STS-41-B 7. února 1984, kdy poprvé s MMU létal Bruce McCandless a následně po něm Robert Lee Stewart. Bruce McCandles v rámci testů MMU létal uvnitř nákladového prostoru raketoplánu Challenger a následně letěl do volného prostoru do vzdálenosti až 90 m od raketoplánu jako vůbec první člověk, který kdy volně letěl vesmírem bez pevného pouta s vesmírnou lodí nebo jiným objektem.[2][1]
Podruhé byla MMU použita při misi STS-41-C raketoplánu Challenger v dubnu 1984.[2]
Poslední použití MMU bylo při misi STS-51-A raketoplánu Discovery v listopadu 1984.[3]
Po roce 1986 bylo provozování těchto jednotek označeno za nepraktické a zbytečně neekonomické, jejich roli při práci mimo kosmickou loď převzaly mechanické, dálkově ovládané manipulátory.[1] Po havárii raketoplánu Challenger bylo použití MMU již přímo vyhodnoceno jako nebezpečné a jejich použití již nebylo plánováno.[2] Pro osobní pohyb astronautů byly později vyvinuty tzv. raketové batohy, postavené na obdobném principu, ale lehčí, skladnější a snáze ovladatelné.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 HOUDEK, František. Meteor o stárnutí kostí, učení orangutanů a nové barvě [online]. Český rozhlas, 2026-02-07 [cit. 2026-03-02]. (Rubrika Stalo se tento den). Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 Manned Maneuvering Unit – 30 let od prvního volného letu vesmírem na webu kosmonautix.cz
- 1 2 Manned Maneuvering Unit (MMU) – Smithsonian's National Air and Space Museum. airandspace.si.edu [online]. [cit. 2015-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-24. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Manned Maneuvering Unit na Wikimedia Commons
