Přeskočit na obsah

Manganit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Manganit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecMn3+O(OH)
Identifikace
Barvačerná, šedá
Vzhled krystaluprizmatické, jehličkovité
Soustavajednoklonná
Tvrdost4
Leskpolokovový, matný
Štěpnostdokonalá
Index lomunα = 2,250
nβ = 2,250
nγ = 2,530
Vryptmavohnědý
Hustota4,3 g ⋅ cm−3
RozpustnostHCl

Manganit (Haidinger, 1827), chemický vzorec Mn3+O(OH), je jednoklonný minerál.[1] Název odvozen od chemického složení.

Minerál nízkoteplotní fáze hydrotermálních rudních žil. Nejčastěji sedimentárního původu, vzniká za nízkých teplot v prostředí chudém na kyslík (manganové konkrece v hlubinách Tichého, Atlantského a Indického oceánu).

Morfologie

[editovat | editovat zdroj]
Manganová konkrece

Krystaly prizmatické, jehličkovité, vertikálně rýhované. Dobře vyvinuté krystaly (mohou mít délku až 7,5 cm) se vyskytují vzácně. Častější jsou zrnité, zemité, jehličkovité a paprsčité agregáty, dále náteky a konkrece

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4, křehký, hustota 4,3 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010},[1] dobrá podle {110} a {001}, lom nerovný.
  • Optické vlastnosti: Barva černá až černošedá, šedá, hnědočerná, vryp červenohnědý až černý, lesk polokovový až matný, průhlednost: opakní. Tvrdost 4, štěpnost dokonalá, lom nerovný až lasturnatý, morfologie dlouze až krátce sloupcovité krystaly, jehlicovité a zemité agregáty, zrnitý, kusovitý[2]
  • Chemické vlastnosti: Složení: Mn 62,47 %, H 1,15 %, O 36,39 %, běžné příměsi Fe, Ba, Pb, Cu, Al, Ca. Rozpustný v HCl. Před dmuchavkou se netaví.

Podobné minerály

[editovat | editovat zdroj]

Parageneze

[editovat | editovat zdroj]

Jedna z hlavních manganových rud.

Naleziště

[editovat | editovat zdroj]

Častý minerál.

  1. a b Manganit [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  2. KORBEL, Petr. Kompletní encyklopedie minerálů : přehled více než 600 nerostných druhů a variet. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2004. 296 s. ISBN 80-7234-339-4. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]