Manažerská ekonomika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Manažerská ekonomika je věda o aplikování ekonomických teorií a metod v podnikání.[1] Kombinuje tradiční ekonomii s vědami o rozhodování a také s metodami a nástroji kvantitativní analýzy.[2]

Tato věda vznikla v druhé polovině 20. století v Americe, kde začala být vyučována na univerzitách jako samostatný předmět. Cílem manažerské ekonomiky je usnadnit ekonomickým subjektům (podnikatelům, manažerům, ekonomům apod.) rozhodování, které by mělo být dobré a efektivní.[3]

Ekonom William F. Samuelson ve své knize Managerial Economics popisuje tzv. šest kroků k rozhodování, mezi které patří:

  1. Definování problému – s jakým problémem se manažer potýká; kdo činí rozhodování; jaký je kontext rozhodování
  2. Stanovení cíle – jaký cíl manažer sleduje
  3. Zjištění alternativ – jaké jsou alternativní způsoby
  4. Předvídání důsledků – jaké jsou důsledky každé alternativy
  5. Rozhodnout se – jaký je postup po provedení všech analýz
  6. Provedení citlivostní analýzy – jak se změní optimální rozhodnutí, pokud se změní podmínky problému[4]

Manažerská ekonomika se mimo jiné zabývá podnikem a jeho majetkovou a kapitálovou strukturou, nákupní, zásobovací, prodejní a odbytovou činností podniku. Dále se zabývá náklady, výnosy a hospodářským výsledkem, financováním podniku nebo investováním.[5]

Definice podniku[editovat | editovat zdroj]

Podnik je definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Je také základní jednotkou, kde se uskutečňuje výroba a poskytují se služby.[3] Základním cílem podniku je dosahování zisku. K tomu, aby byl tento cíl naplňován, slouží finanční řízení podniku.[6] Podnik má několik různých funkcí, například funkci:

  • Výrobní – produkování výrobků a služeb
  • Dodavatelskou – uspokojování potřeb trhu
  • Ekonomickou – tvorba zisku
  • Vědeckotechnickou – využití nových technologií a vědeckých poznatků
  • Bezpečnostní – bezpečnost práce, ochrana životního prostředí, ochrana majetku[7]

Podniky můžeme členit podle:

  • Rozsahu působnosti
  • Formy vlastnictví
  • Právní formy
  • Velikosti
  • Výkonů
  • Odvětví[8]

Majetková a kapitálová struktura podniku[editovat | editovat zdroj]

Koloběh oběžného majetku

Majetek podniku vyjadřuje souhrn všech věcí v podniku (peníze, pohledávky apod.) a věcí, které patří podnikateli a využívá je k podnikání. Majetek lze rozlišit do dvou skupin. První skupinu tvoří dlouhodobý majetek, druhou majetek oběžný. Dlouhodobý (investiční) majetek slouží podniku déle než 1 rok a není získáván za účelem prodeje. Můžeme ho rozdělit na dlouhodobý majetek nehmotný, hmotný a finanční. Oběžný majetek je majetek krátkodobý, podniku slouží dobu kratší než 1 rok. Má různé formy, které se neustále mění (obíhají): materiál rozpracovaná výroba, hotové výrobky, pohledávky, peníze.[3] Materiál je klasifikován jako souhrn základního materiálu, pomocného materiálu, provozovacích látek, náhradních dílů a obalů. Použitý materiál se mění na rozpracovanou výrobu. Tou jsou takové produkty, které prošly zpracováním alespoň v jednom výrobním stupni a stále nejsou dokončeny. Hotové výrobky jsou již dokončeny a určeny k prodeji. Pohledávky vznikají neuhrazením za dodání hotových výrobků a po splacení se pohledávky přemění na peníze.[9]

Kapitál vyjadřuje strukturu zdrojů, ze kterých vznikl majetek podniku. Kapitál může mít dvě podoby – vlastní a cizí. Vlastní kapitál vložil do podniku podnikatel, společníci nebo akcionáři. Vlastní kapitál může nabývat věcné nebo peněžní formy. Do věcné formy patří například know-how, budovy nebo pozemky a musí být také vyjádřené v peněžních prostředcích.[5] Cizí neboli úvěrový kapitál je kapitál vložený do podniku věřitelem (například bankou).[3] Ten musí být po určité době věřiteli uhrazen.[5]

Nákupní činnost[editovat | editovat zdroj]

Nákupní činnost v podniku zahrnuje základní, pomocné a obslužné výrobní a nevýrobní procesy. Tyto procesy zajišťuje dodávkami surovin, základních a pomocných materiálů, polotovarů, náhradních dílů. Dále také nákupem výrobků, zařízení nebo služeb. Do oblasti nákupu v podnicích zasahuje také obor marketingu a jeho metody a přístupy.[6]

Financování podniku[editovat | editovat zdroj]

Financování podniku je jedna z nejvýznamnějších činností, protože zajišťuje peněžní prostředky potřebné pro plynulý chod podniku. Součástí financování podniku je finanční management. Jeho obsahem je obstarání potřebného kapitálu ke splnění podnikových cílů a zajištění dostatečného množství peněžních toků, aby byl podnik v platební schopnosti. Finanční management se dále zabývá rozhodováním o rozdělení zisku, rozhodováním o umístění kapitálu nebo řízením ekonomické stránky podniku.[5]

Zdroje financování majetku se člení na vlastní a cizí zdroje financování. Vlastní zdroje tvoří vklady podnikatele nebo investorů, dary a dotace. Mezi cizí zdroje lze řadit například obchodní a bankovní úvěry, dluhopisy, leasing nebo faktoring a forfaiting.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ANDERSON, Roy C.; MURAOKA, Dennis D. Survey of Managerial Economics Textbooks. The Journal of Economic Education. 24/1990, roč. 21, čís. 1, s. 79. Dostupné online [cit. 2023-12-04]. DOI 10.2307/1182412. 
  2. ↑ KEAT, Paul G.; YOUNG, Philip K. Managerial economics: economic tools for today's decision makers. 4. ed., internat. ed. vyd. Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall, 2000. 765 s. Dostupné online. ISBN 978-0-13-110539-3. 
  3. ↑ a b c d SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5. vyd. Praha: Grada, 2011. 480 s. ISBN 978-80-247-3494-1. S. 13, 48–52. 
  4. ↑ SAMUELSON, William F.; MARKS, Stephen G. Managerial economics. 3. ed. vyd. Fort Worth, Tex: Dryden Press, c1999. 864 s. ISBN 978-0-03-022612-0. S. 7–14. 
  5. ↑ a b c d KOŽENÁ, Marcela. Manažerská ekonomika: Teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 216 s. ISBN 978-80-7179-673-2. S. 7, 98, 101. 
  6. ↑ a b SYNEK, Miloslav; KISLINGEROVÁ, Eva. Podniková ekonomika. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. S. 58, 167, 196. 
  7. ↑ VOCHOZKA, Marek; MULAČ, Petr. Podniková ekonomika. Praha: Grada, 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-4372-1. S. 119. 
  8. ↑ HYRŠLOVÁ, Jaroslava; KLEČKA, Jiří. Ekonomika podniku. 1. vyd. [s.l.]: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. 35 s. ISBN 8086730360. S. 17. 
  9. ↑ MARTINOVIČOVÁ, Dana; KONEČNÝ, Miloš; VAVŘINA, Jan. Úvod do podnikové ekonomiky. 2. vyd. Praha: Grada, 2019. 224 s. ISBN 978-80-271-2034-5. S. 148–154. 
  10. ↑ REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada, 2012. 144 s. ISBN 978-80-247-1835-4. S. 24–26. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Manažerská_ekonomika&oldid=23477753“